Vydali byste se na cestu do neznáma?

Vydal jsem se tam několikrát, s mým snad nejoblíbenějším hercem, spisovatelem a hlavně nenapodobitelným a úžasným vypravěčem, Janem Werichem.
Jeho Fimfárum je kouzelné.
Lidé s takovou fantazií a vypravěčskými schopnostmi se už nerodí a je to pro nás, moc velká škoda.

Teď již po tom netoužím, ale běžně jsem to jako kluk dělal. Když jsem se vracel z Moravy domů na Šumavu, nejel jsem rychlíkem ale lokálkami od – do a ne po hlavní trati. Trvalo to sice o mnoho déle ale hrozně mně to bavilo. To ale byla v provozu všechna ta malá a malebná nádražíčka.
I později, když už jsem jezdil autem,jsem se několikrát vydal na dovolenou na Slovensko. Představu jsem měl jen o cíli. Když jsem již nemohl, přespal jsem v autě, nebo jsem si někde bokem silnice postavil stan a ráno pokračoval. To jsem již jezdil s manželkou.
Dodnes vzpomínám na krásnou noc ve stanu někde v lesích u Starého Hrozenkova.

Já asi nevydala.Je to mojí povahou.Musím mít věci vždy naplánované a jakákoli změna mě vyvede z míry.Už jsem to trochu léty s manželem potlačila,ale stejně nemám ráda překvapení a spontální nápady.Ale možná by nebylo špatné to zkusit,kdy ví,teď stejně čas nemám…

Dnes už ne ale za mlada jistě.Teď musím vše naplánovat jinak se z domu nehnu.

Pan Jan Werich. A určitě bych se vydala. A ráda bych se byla i setkala s autorem.

paráda, hledám spolucestujícího

joooo, byl skvělej 🙂
na cestu do neznáma bych se ale nevydala, nemám to ráda, když to někde neznám, když někam jedu, napřed se na všechno informuju. nemám ráda, když mi manžel řekne, at se neptám kam jedem, že má pro mne překvápko ☹

Jsem dobrodruh i v techto letech,jela bych,sla bych-nebojim se neznama a Jan Werich,clovek s velkym C.

Hihi, měl super fantazii.