Vojna – že se tam nedávalo prý čerstvé pečivo, ale staré dva dny, není to diskriminace lidí, co tam byly? Chudáci

Tenkrát se dalo ale pečivo jíst i za týden. čerstvý chleba se dával málo. čerstvý byl připraven pro náhlý výjezd a zásoby se stále obměňovaly. Rohlíky , vánočka a podobné věci bývaly čerstvé.

Jasně, že je to pravda…
Odůvodnění byla dvě – estetické a zdravotní – čerstvé pečivo nadýmá – dovedeš si představit noc na cimře, kde spí a plyny produkuje 15–30 nadmutejch maníků??
😉

Pečivo v jídelně určitě čerstvé nebylo, to si pamatuju. A taky si pamatuju, že na vyvedení, KVOP apod. jsme dostávali chleba balený do igelitu.

Upřímně, není to nic, co by mi vadilo, za války by i za to byli lidé vděční.

Copak 2 dny staré rohlíky. My jsme občas jedli starý chléb potažený tu a tam povlaky plísní. Když jsme remcali, bylo nám vysvětleno, že to je plíseň potravinářská, ta že neškodí. Ale co by člověk pro vlast neudělal, že.

Ano, chleba se podával pár dní uleželý. Za diskriminaci jsem to nepovažoval, museli jsme tam zkousnout tisíckrát horší věci, než jenom okoralý chléb.

Chleba se opravdu nedával čerstvý. Hlavně pro to, aby nenadýmal. V neděli jsme občas dostávali ke snídani makovec či mazanec. Z PZH (ano tj. pomocné zemědělské hospodářství) jsme mi běžní záklaďáci viděli jen sádlo. Vrcholem všeho bylo, když velitel jednotky nařídil již vyhozené napůl shnilé brambory na smeťáku opět používat v kuchyni. Tenkrát nás zachránili záložáci, kteří se bouřili, že krmení pro prasata jíst nebudou. Ano, tak to tenkrát vypadalo za období normalizace (70 léta) na vojně.

Je to pravda. Byli jsme diskriminování nejenom starým chlebem ale i mnoha horšími způsoby. Museli jsme např. plnit rozkazy, dodržovat ustrojovací kázeň, vracet se včas z vycházek, chodit do služby, vstávat při budíčku, chodit spát při večerce, sami jsme si museli uklízet atd. Hrozná diskriminace, dodnes usedavě pláču, když si na to vzpomenu.