Viděli jste film „… a jitra jsou zde tichá“? Co za pocity to ve vás vyvolalo?

Film jsem viděla už dříve. Pamatuji si, že jde o film natočený podle skutečné události. Režisér a ještě někdo byli účastníky 2. světové války a bojovali po boku žen.

Uvědomuji si, že film se mně líbil, vyvolal představy, jak náročný a nebezpečbž byl nerovný boj s Němci,.

Když film opakovali, už jsem se nemohla znova dívat. i když si myslím, že šlo o dobrý film bez nadsázky, , ale pocit úzkosti jsem už nechtělal zažít.

Upravil/a: annas

Videla som ten film viackrát.
Prvý krát som ho videla
Druhý krát som ho preciťovala
Tretí krát v originále som ho prežívala
Dokonca videla som tento príbeh aj na javisku
Bolo to niekoľko osudov v kritickej situácii.
Bolo to niekoľko pohľadov na tú istú situáciu.
Výborná práca filmárov, keď nielen v detailoch, ale aj v náznakoch dokázali povedať históriu človeka. (scéna odchod prieskumíčky cez bažiny v hmle a následný pohľad na osamotenú zaborenú palicu vo vode) a rána sú tam tiché.

Po prvom zhliadnutí tohto filmu som sa počas túlačiek ocitla v močiaroch počas hmly. A vtedy som zazrela tvár tej mladej vojačky. Vďaka nej som vydržala. A ráno nebolo tiché, ale plné spevu vtákov.
To nebolo v TV, ani na plátne. To bol skutočný život.

Ano viděl, ale ne poslední dobou. Mám rád sovětské válečné filmy, zvláště od Bondarčuka. A pocity? Že „Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí“

Viděl, už kdysi, ale bylo to tak hrozný, že jsem to radši vytěsnil.

Upravil/a: quentos