V čem se hlavně zlepšilo životní prostředí v Česku od roku 1989?

Řeky a potoky jsou viditelně čistší, vzduch taky, průmysl z větší části zkrachoval (přesunul se do Číny), pro ten zbývající platí poměrně přísné předpisy, co se smí vypouštět do vzduchu a do vody, auta už taky zdaleka nečmoudí jako před třiceti lety, zato jich je několikanásobně víc. Řepková pole sice nejsou to pravé ořechové, ale celkově se přece jen krajinu daří vracet k udržitelnějšímu stavu než za socialistického hospodaření. Větší problém vidím v tom, že hlavně kolem větších měst ta krajina mizí, je ve velkém nahrazována nevkusnými developerskými pseudovesnicemi a všelijakými skladovými areály. A toho, kdo se zajímá o stav životního prostředí, už netahá na výslechy Státní bezpečnost a nevyhrožuje mu tím, že mu zničí život, pokud nebude držet ústa. Celkově určitě posun k lepšímu, i když v některých ohledech se situace mohla zhoršit (např. větší množství elektroniky a baterií v odpadu atd.).

No, já bych řekl, že se ŽP zhoršilo. Za „rudochu“, jak píšeš, se mléko, minerálky, limonády,pivo a další potraviny dávalo do vratného skla. Pečivo se dávalo do papírových sáčků, maso i uzeniny balilo rovněž do papíru. V obchodech nebyly igelitové tašky, ale síťovky, které se používají dodnes. Veškerá zelenina i ovoce se nebalilo do igelitů. Nebylo tolik mikrotenových sáčků, auta byla z plechu. Spotřebiče vydržely několik desetiletí. Na hnojení polí se ve velké míře používala statková hnojiva, nelétalo tolik letadel a tak bych mohl pokračovat do aleluja.

To zlepšení mě spíše nějak uniká. Vidím spíše zhoršení po všech stranách. Podívej se kolem sebe. Zemědělství a úpadku, většina plodin se už u nás nepěstuje, nahradila to řepka pro paliva, u kvality vody se snížila norma, Z počátku podceňovaná kůrovcová kalamita a ekologické kecy, že si s tím příroda poradí sama, obrovský nárůst hlodavců , černé zvěře a spousta dalších věcí.

Zlepšily se emise SO2, hnědouhelné elektrárny jsou odsířené. Těžký průmysl a těžba uhlí šly brzy v 90. letech do útlumu, takže to je znát na kvalitě ovzduší i vod. Vstupem do EU se změkčily normy kvality potravin, spotřebního zboží včetně elektrospotřebičů, léčiv atd. , aby vyhovělo zboží, vyráběné v Asii a dovážené do EU.

Nejspíš je to fifty fifty, nebo spíš forty sixty v neprospěch současného stavu. Trošku použiju, co už jste psali…
>Sice jsou ekologičtější auta, ale každá rodina má dnes 3 a s každým z nich najezdí víc než dřív s tím jedním.
>Práce na vesnicích hodně ubylo a do práce se dojíždí i desítky kilometrů. Také na hodně vesnicích zanikly prodejny a nakupovat se jezdí do města. Velká část autobusových linek pro nezájem občanů zanikla.
>Tráva z většiny trávníků na venkově se zkrmila, dnes se to musí sekat, dávat do kontejnerů a pak se to odváží někam do tramtárie.
>Většina nápojů se prodávalo ve znovu použitelných sklenicích.
>Emise se sice snížily, ale část se jich přesunula do Číny.
>Pesticidů se používá víc, ale je lepší technologie aplikace a na jeden postřik k vytvoření souvislého filmu stačí menčí množství účinné látky/ha. Taky je lepší výběr pesticidů, zřejmě některé jsou šetrnější. Po revoluci začlo přibývat zajíců a dokonce se na polích začly opět vyskytovat žížaly. Ale větší výnos plodin sebou nese i menší koncentraci některých mikroprvků v potravinách. Celkově přibývá alergií a různých poruch, což má zřejmě nějaké příčiny.
>Proběhla masívní výstavba nejen bytových prostor ale i výrobních a supermarketů, většinou na kvalitní orné půdě. Přitom lidí nějak nepřibylo, jen jsme náročnější.
>V dnešních dokonalých novostavbách nalézají ptáci mnohem míň úkrytů k hnízdění. A třeba vlaštovky nebo vrabci mají míň potravy, protože se na vesnicích už tolik nechová zvířectvo.
>Co se týče skladby dřevin v lesích, řekl bych, že s návratem soukromého vlastnictví si lidi přece jen začli sázet do svého lesa i něco jiného než smrky. Sice jen na menší plochy, ale přece jen.
>Díky komplexním pozemkovým úpravám a částečnému (i když nijak závratnému) návratu drobných zemědělců se mírně zlepšila pestrost krajiny. Také si lidi na vesnicích na vlastních pozemcích sází v krajině různé ovocné stromy.
Celkově by si otázka zasloužila podrobnější odbornou analýzu. Ale myslím, že tzv. „ekologická stopa“ občana se pořád zvětšuje.