Já ano, protože ve vodě propadám panice, kdykoliv se ke mně někdo přiblíží a běda, kdyby se mne dotknul. Jinak na výdrž jsem bývala slušný plavec, dneska už bych nestačila s dechem 🙂

Mnohokrát. Většinou tehdy, když jsme s kamarádkou seděly na okraji koupaliště, povídaly si a spolužáci do nás úmyslně strčili a my obě šly ke dnu … k velké legraci hochů … plavat jsem uměla, moment překvapení ale sehrál svou roli …

Rovněž jako mladá jsem byla s CKM poprvé u moře.. Bylo krásně, takže všichni hup do vody. Už si přesně nepamatuji, co jsem dělala. Najednou kolem mě temno, samá voda, stejně tak v puse, dokonce jsem ji vdechla (dlouho jsem měla problémy), rukama jsem šmátrala. Zachytila se za plavky toho, kdo byl nejblíž..... Přes mou hlavu se totiž přehoupla vysoká vlna. Všichni se smáli, co blbnu, vždyť jsem jen po kolena ve vodě … Ale mně příjemně nebylo, navíc jsem hrozně kašlala … Příště už byla na případnou mořskou vlnu připravená ..