Stala se vám v životě nějaká opravdu velká křivda, kterou v sobě nosíte dodnes?

Zlé sa snažím zabudnúť a dobré pamätať.

A komu se to nestalo? Nebo si to alespoň nemyslel? S tím nic neuděláš a užírat se tím nemá smysl , zbytečně tím marnit čas.Někdo si může říci,že boží mlýny melou já si věřím na rovnováhu sil a energií. …:D

Žádná křivda se mi zatím v životě nestala, tak nevím jestli mám být ráda.

křivd už bylo…ale naštěstí jsem povaha, která se na tyhle nepříjemnosti snaží zapomenout, pouze si z nich vzít ponaučení do budoucna…takže odpověď zní – nee .-)

Žádnou v sobě nenosím tak, že bych se ní zabývala, ale na některé bych si vzpomněla – menší, větší…
Ale všechno špatné je na něco dobré. Jednak jsem se naučila něco o lidech a jednak to, co v dané chvíli vypadá zle, se s odstupem času může paradoxně ukázat jako to nejlepší, co člověka mohlo potkat :)

Narodil jsem se.
Příroda mne vyhnala z klídku, pohodlí a teplíčka. Ale jako křivdu to zas nepovažuji. Ale mám pocit, že okolí ano.
A potom propustili mne ze základní dvouleté vojenské služby. Zas – přišel jsem o bezstarostný život, střechu nad hlavou, oblečení, pravidelnou stravu a denodenní buzeraci.