Slouží bazény k zadržování vody v krajině?

Neumím posoudit ani odhadnout,
nakolik bazény slouží k zadržování vody v krajině.

K plýtvání vodou:
Podle mne je potřeba odlišit vodu pitnou od vody užitkové.
Pokud člověk pitnou vodou splachuje záchody, napouští bazény,
zalévá zahrady, nebo ji používá k topení, plýtvá.

Upravil/a: ivzez

Tvé úvahy jsou značně zkreslené. Bazény mají na udržení vody v krajině a krajinotvorbu snad jen ten vliv, že krajinu hyzdí. Nic jiného. Neudržuje vodu přímo v krajině, nemá vliv na přírodní biotopy. Nelze srovnávat nesrovnatelné.

Bazény na zahradě jsou spíš módou, vodu zadrží , ale jsou nepropustné, takže se trochu vody odpaří, je to jako „plivnutí“, jenže půdě nepomůže, takže vodu spíš odebírá … Lepší jsou samozřejmě přírodní jezírka.
–
Poslouchám ráno Studio 6. Asi před 3 dny se hovořilo o tom, jak je u nás na některých místech velmi suchá půda.

Jednak je to způsobeno úpravou krajiny, vyrovnáváním toků řek, zbavováním se močálů , vlivem těžké techniky se horní vrstva půdy stlačuje a je méně propustná, úbytkem černozeme, na níž se staví domy. Ta má větší schopnost zadržovat vodu a také nesprávným pěstováním kukuřice či řepky, tím, že mizí vysévání ozimů atd.

Zkrátka jako by vznikala poušť.

Proto se mluví o využití užitkové vody. Nedávno jsem na toto téma vkládala otázku.
https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/splachovani-pitnou-vodou-je-barbarstvi-neni-pozde-bojovat-o-pitnou-vodu-tim-ze-se-na-splachovani-pouzije-destovka

Závěr besedy v ČT byl asi takový, jak je uvedené zde.

„Vodu v krajině nezadržují jen vodní prvky, jako jsou malé vodní nádrže, tůně, mokřady, či revitalizovaná koryta potoků. Velice důležitý je také vegetační pokryv – travní pásy, průlehy, zakládání a obnova mezí, alejí a remízků. V projektech právě ukončené výzvy se všechna tato opatření objevují. Nyní zjišťujeme, zda projekty splnily všechny náležitosti,“ vysvětluje Anna Limrová z Agentury ochrany přírody a krajiny, ředitelka samostatného odboru OPŽP."

Jen aby se všechno realizovalo, Voda je život …

Upravil/a: annas

Dotace typu Dešťovka mají za úkol omezovat vyčerpávání zdrojů, které dosud máme. Či-li zavlažovat zahradu, nebo plnit si bazén pitnou vodou je plýtvání. Zadržení vody na našem území má vždy smysl, přispívá k zavlažení půdy i výrobě pitné vody. Odpar z našich vodních ploch nemá žádný měřitelný význam, téměř všechnu vláhu nám přinášejí mraky z oceánů a moří.

Napuštění bazénu by se nemuselo považovat za plýtvání vodou, pokud by byl napuštěn třeba z řeky, nebo potoka. A při jeho vypouštění by byla voda použita třeba na zalévání zahrady. Pak by šlo opět pouze o zadržení vody, která by odtekla bez užitku do moře. Toto se děje ovšem pouze výjimečně a tak napouštění bazénů a zalévání zahrady pitnou vodou, z vodovodního řádu, je považováno za plýtvání.
K tomu by bylo ale zajímavé, jak hodnotit čerpání vody z podzemního zdroje-studny. Kde je zdroj „podzemní“ vody (řeky, deště?) a kde „končí“ voda, která pramení do studny? A jde i v tomto případě o plýtvání, pokud je čerpána pro výše uvedené účely?:-0

Prosím o sdělení kdle se naposledy vybudoval rybník. Já znám jenom ty od Jakuba Krčína.
Jezero se nebuduje, to buduje matka příroda, která je už z toho všeho stejně ťumpachová.

Slouží věrně u té lepší společnosti a poté to zachrání dešťovka, poněvadž se sníží spotřeba kohoutkové vody a vodička se zdraží.
Krajina má trochu jiný problém, hlupáci čech-komunisti používali stroje a zařízení 5–10 tun váhy a lepší kapitalisté dusají zemědělskou půdu stroji 20–50 tun, poté se převážně pěstuje a opakuje dotovaná žluťoučká řepka a kukuřička, které mnoho vodičky nepřijmou a dále se staví různá velká výrobní krabice a nadherné parkoviště a vodička má problém v sakování a.t.d.