Poradíte, zda se jedná o vypravování, nebo o popis děje, případně napíšete hodnocení?

Sloh – Chci se zeptat, zda se nejedná o popis děje, ale zda se jedná o vypravování, popř. bych poprosil o zhodnocení..

Konečně jsem dostal od pana T. dopis. Mám se neprodleně připravit na cestu. Po setmění přijede kočár, který mě doveze na jeho hrad. Šel jsem se tedy rozloučit s hostinskou. Když zjistila, kam jedu, okamžitě zbledla. Třesoucím se hlasem mi popřála hodně štěstí a vtiskla mi do ruky jakýsi předmět. Prý je to amulet, který mě ochrání. Pověrčivost místních lidí je vskutku úsměvná. Úderem osmé na mě před hostincem opravdu čekal kočár. Prapodivný chlapík, celý v černém, mi pokynul, ať nastoupím. Cesta vedla temným lesem. Ulevilo se mi, když jsme zastavili na nádvoří starého sídla. Vystoupil jsem a položil ruku na železné klepadlo ve tvaru vlčí hlavy. Než jsem stihl zaklepat, dveře se otevřely a přede mnou jsem viděl dva strážce, kteří se mě okamžitě chopili a chodili jsme temnými uličkami. V každém rohu visel nějaký pavouk, či létali netopýři. Bylo to opravdu děsivé místo. Jak jsme se dostali ke dveřím, na kterých bylo napsáno „pan T.“ ovládl mě strach. Najednou mě opustili strážci a zůstal jsem sám před dveřmi. Rozhodl jsem se zaklepat, „dále,“ znělo ze dveří, odhodlal jsem se otevřít a viděl jsem nějakého chlapa s krvavým mečem v ruce, chtěl jsem utéct, ale dveře za mnou se zabouchly. „Thomas jméno mé,“ zaznělo vzápětí. „Pojď ke mně blíž“. Já jsem tedy sebral všechnu mou sílu a šel jsem za Thomasem, cestou jsem viděl nad krbem viset lebky. Začal ve mně proudit adrenalin, když jsem viděl za stolem mrtvého muže, vzal jsem Thomase pod krk a začal ho škrtit, za chvíli jsem cítil, jak mi něco teče z břicha, „krev,“ vykřikl jsem a pomalu jsem upadal do bezvědomí. Myslel jsem si, že umřu. Probudil jsem se ve 3. hodiny ráno, kdy jsem se probudil v hostinci a starala se o mě paní hostinská. Když jsem sebral všechnu sílu na to, abych se zeptal, jak jsem se tady dostal, odpověděla mi, že slyšela někoho přijíždět na kočáru a někoho tady odhodili. Ona otevřela dveře, a viděla, že jsem to já. Po několikatýdenní rekonvalescenci, kdy jsem se plně uzdravil, nikdo stále neví, kdo to pan T. je a proč mě nechal živého. Možná mě zachránil talisman, který mi dala paní hostinská.