Setkáváte se často s lidmi, kteří neuznávají jiné myšlenky?

Pár takových znám. Můžou to být fanatici nebo lidé zneuznaní, frustrovaní, zakomplexovaní, léčící si své poraněné ego. Nepoznal jsem to na mnoha lidech, protože na první pohled se to poznat nedá. Moudrý člověk je schopen připustit si i jiné názory a je schopen o nich i diskutovat, třeba v otázkách náboženství. Přesto i v moudrém člověku může přetrvávat určitý animální odpor, tedy odpor nevysvětlitelný (idiosynkrazie). Například odpor k buzerantům.

Moc často ne, jelikož se s takovými lidmi téměř nestýkám. Mám ráda, pokud lidé mají jiný názor, jiný postoj k aktuálním problémům, ale dokáží si to se mnou v klidu prodiskutovat a uznají nejen to svoje, ale i moje. Fanatik, který vždy prosazuje to svoje, mi připadá spíše jako hlupák, „nejchytřejší“ na světě. 🙂

Občas. Bohužel jsou to často důchodci, kteří ke světu přistupují stylem „moje zkušenost říká …“ (nebo někdy se zaštítí „selským rozumem“) a nechtějí slyšet jiný názor ani argumenty.

Nesetkávám, ale bude spíše tím, že jsem samotář a s lidmi se obecně setkávám málo. Pokud ale na takového narazím, tak se s ním prostě nebavím.