Proč si nikdo, kdo v pohádkách chytil zlatou rybku, co mu splní 3 přání, nepřál, aby měl přání nekonečně mnoho?

Na každé Proč neznáme odpověď. Můžete si dosadit sám a odpovědět si. .

Třeba kvůli tomu, že ten, kdo chytil zlatou rybku, byl skromný. Cítil se bohatý tím, co učinil pro druhé. Stačilo mu to, co získal. Tehdy meplatilo, že kdo má hodně, chce ještě víc.

Mělo by to tak být, protoře pohádky nás učí , že zvítězí dobro, ale musíme se o ně nějak přičinit vlastním úsilím. Velké bohatství vede k sobectví.
–
Vzpomněla jsem si na vtipnou komedii Tři (Třetí) přáni od V. Blažka o kouzelném pohádkovém dědečkovi, který plní tři přání. Jenže se dovíme, že snadno získaný blahobyt nepřinesl očekávanou spokojenost a pokazil charakter.. Přízemní představa štěstí.

Tak by to dopadlo i s nekonečnými přáními, které by plnila zlatá rybka a rybář by byl nenasytný. .

Protože měl k dispozici pouze 3 přání.
S moderní vyčůraností se tehdy nepočítalo a pohádky byly (i dnes by měly být) především výchovné.

Protože jde o pohádku/y…
😉

Protože to mohly být pouze tři přání, ta rybka by potom neděla nic jiného než plnila nekonečná přání. 🙂

Zajímavé, že? Ještě zajímavější je, že pohádky vykreslují jako hrdinu někoho, kdo má v podstatě prostředky, které by mohly prospět celému lidstvu, a on(a) je použije k něčemu naprosto triviálnímu, nejčastěji k záchraně nějaké(ho) prince(zny).
Nevím, jestli to považuji za dobrou výchovnou lekci 🙂

To by bylo možné jedině v pohádce od Járy Cimrmana, který psal pohádky ze života.
Například Jak chudák do ještě větší nouze přišel, O třinácti tchýních nebo Kašpárkův hrobeček…

Autoři a vypravěči pohádek asi nepředpokládali takové jednání a myšlení u žádného člověka a tak to do pohádek nezahrnovali. Nesmíme zapomínat, že lidé měli jiné hodnoty, jiné názory na svět a jiné zkušenosti. Tak by si boxer nebo karatista poradil s bandou loupežníků. Nemůžeme brát technickou stránku věci jako snadnou z dnešního hlediska. Dobrá obuv s hřeby umožní se dostat na Skleněný vrh. Musíme chápat věci jako symbol. Pohádky měly v dětech vzbudit určité pocity a vlastnosti. Důvěru ve vlastní schopnosti, nebo dodat povzbuzení. V pohádkách hrají čísla velkou úlohu. Obvykle tři přání vysloví člověk postupně a ne najednou. V pohádce o zlaté rybce je první přání pěkný domek – zlepšení podmínek, to je pozitivní a to se splní, protože je to dobré, etické přání. Další přání je obdobné, to si rybářova žena zkouší, co si může dovolit. ale třetí přání, s jídlem roste chuť už není splněno. Rybka nebude sloužit pyšné ženě, která se stala právě zásluhou ryby carevnou. Všechno má své hranice a v pohádkách musí být někdo, kdo se stará, aby tyto hranice nebyly překročeny.