Proč se v pneumatickém kladivu (sbíječce) tvoří led i při teplotách vysoko nad nulou?

Mosoj: prd tomu rozumíš, tak se do toho nemontuj. Moje vysvětlení se s tvým odkazem nevylučuje. Už jsi někdy dělal sifon, nebo hasil oheň sněžákem? Já jo a co se při tom děje ví každý blbec, kromě tebe, sorry.

Edison: u ledničky to funguje jinak, jde o výparné teplo, které se spotřebuje z chlazeného prostoru na odpaření zkapalněného chladiva.

Kepler>>> Není Joule Thompson náhodou o adiabatickém ději? ;) Venkoncem i pro ten vodík existuje inverzní teplota při které se ochlazuje a pro všechny REÁLNÉ plyny platí, že při dostatečně vysokých teplotách Joule Thompsonem ohřívají a při dostatečně nízkých ochlazují. :) Ježiš, zítra bude ale hééééézky! ;) :)

Ano, je. Trochu jsem to zjednodušil, ale funguje to tak – viz třeba sněhové hasicí přístroje.

Funguje to stejně. Jen je do procesu zapojen ještě ochlazovaný prostor – nízkotlaká část okruhu a výparník – vysokotlaká část okruhu. Stejně funguje klimatizace a cokoli, kde je jakýkoli plyn stlačován na jedné straně a rozpíná se na straně druhé. Pokud prostory vhodně odělíme, vzniká nám přesně chladící systém.

Jde o zdroj chladu – není to o rozpínání plynu, ale o skupenském výparném teple.

Na mě je to všechno momentálně moc složitý, jen si pamatuji, že v cyklu tepelného čerpadla se uplatňují a jsou klíčové oba dva jevy – skupenské výparné teplo a změna teploty při rozpínání a stlačování. Takže u ledničky budou taky oba dva jevy. Děkuji za odpovědi.

Edison>>> Jo? Výparník je vysokotlaký? A od kdy? ;) :D :D