Avatar uživatele
mandat

Proč se přizpůsobování tvaru sloves slovesným osobám říká časování, když to s časem nemá nic společného?

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? annas před 3644 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
annas

Jak to, že časování nemá nic společného s časem? Vysvětlím co nejstručněji.

Když si vezmete slovesné osoby, víte, že já mluvím, on mluví atd… Osoby vykonávají např. činnost. Ale osoba je jiná gramatická kategorie, vám jde o časování, podle něhože mluvnickou osobu rozlišíme.

Sloveso časovat se používá od obrozenecké doby = flektovati, od flexe, tj.ohýbat. Ohýbání podst. jmen = konjugace, podst. jmen – deklinace. .

Slovesa vyjadřují čas přítomný, minulý i budoucí, takže mají vztah k času. Něco se přece děje v čase – – teď píši, za chvílu budu mít napsané, zítra si přectu, co jsem napsala.

Tudíž časuji, ohýbám slovesa, měním koncovkami slovesné tvary, které odpovídají určitému času. Samozřejmě ve vztahu k času promluvy a osobě, která je mluvčím, nebo se k ní či o ní mluví atd.
--

Jinak z pohledu Rejzkovy etymologie.

konjugace ‘časování’, konjugační, konjugovat.
Z pozdnělat. coniugātiō tv.,
doslova ‘spřažení, spojení’ (myslí se
asi sdružení více slovesných tvarů), od
lat. coniugāre ‘spojit (ve jho)’ z con-
( :kom-) a iugāre ‘spojit, svázat’ od iugum
‘jho = spojovat, zapřahat.

0 Nominace Nahlásit

Otázka nemá žádné další odpovědi.



Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek