Proč se neužívá nic jakožto něco?

Na otázku „proč“ se dá jen odppvědět, protože to tak je v oblasti jazyka i filozofie. Jsou daná jazyková pravidla,pokud se chcete vyjadřovat správně, tedy tak, aby vám i ostatní rozuměli, je třeba je respektovat.

Když se zamyslíte nad významy slov, je to jasné.

Je třeba si uvědomit, co znamená nic. Z pohledu filozofie i jazyka..

Nic je slovo bez představitelného obsahu, protože neexistenci si nedovedeme představit. Představivost vychází vždy z něčeho. Nic je neexistence něčeho.
 –
Nic ( gr. me on, lat. nihil, non ens) je chybění něčeho nebo neexistence něčeho, a to

• v relativním slova smyslu, tj. neexistence vlastností, stavů, procesů na něčem určitém – nic x něčemu
• v absolutním slova smyslu, jako chybění bytí vůbec. – bytí x nebytí . Bytí = filosofický výraz pro celek všeho, co bylo, je a bude.

--
Mluvnický význam – viz odkaz
„něco -. označuje věc, událost, příčinu ap. blíže neurčenou, adresátu projevu, někdy i původci neznámou, na kt. jim často nezáleží, nějaká věc atd.“
další významy
http://priruc­ka.ujc.cas.cz/?slo­vo=n%C4%9Bco&Hle­dej=Hledej
–
nic – žádná věc, něco v žádném množství, vylučuje existenci věci

http://www.nechy­bujte.cz/

Inu čeština…

„Nic“ ve spojení se ´záporným´ slovesem slouží jako vystupňování – ´neudělal jsem fakt vůbec nic´…
😉

Čeština zápor prostě vyjadřuje dvěma zápory, no, zvykni si :D

Bude to daný určitě i vývojem jazyka. Třeba němčina i angličtina smějí mít pouze 1 zápor ve větě. O to originálnější jsme ;D

Ale popravdě by mě to taky zajímalo. Dneska by mi přišlo divný, kdybych měla říct „Něco mi není“ místo „Nic mi není“…
Třeba dva zápory máme, abychom ten zápor zdůraznili. Když se to řekne víckrát, je větší šance, že to nepřeslechneme :D

připomíná mi to Máchovo „to, jenž nic se nazývá“ :)