Proč se nedělají vodovodní potrubí z nerez oceli, když by to maximalizovalo jejich životnost a minimalizovalo nečistoty?

Třebas proto, že nerez není materiál vhodný k mechanickému ohýbání. A trubky se při instalaci ohýbají hodně. Proto se dnes používají plastové, které pochopitelně nerezaví. Dříve se používaly olověné, které také nerezavěly.

CENA materiálu, CENA zpracování. A nakonec… je třeba si uvědomit, co všechno nerezové oceli jsou…

„Hnědý maglajz“ nemá s materiálem potrubí často co dělat, může být i bakteriálního původu, anebo nějakej humus… https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Humus …doporučuji umejt čas od času kelímek normálně vodou za asistence houbičky s kapkou jaru. Hnědý maglajz si pak můžeš papírovým kapesníčkem utírat úplně jinde, jenže i TAM bude dobrý použít čas od času taky vodu!

(Ty máš ještě zuby?)

Vodovodní veřejné řády jsou staré více jak 100 let. Většinou jsou z litiny, která koroduje. Není se tedy co divit , že ve vodě se objevuje rez, zejména při nějaké manipulaci s řádem.

Nevím proč se nepoužívá nerez, ale cenou to asi nebude. Spíše nevhodné mechanické vlastnosti.

Nedávno v naší ulici prováděla vodohospodářská firma překlad velkého vodovodního řádu JS 125. Používala poplastované litinové potrubí z vnějšku i zevnitř. Potrubí bylo opatřeno násuvnými samosvornými spojkami!!. Tedy jednoduchá montáž.

Cena 1 ks 6 m trubky byla ± 1000 euro!!!!