Avatar uživatele
Tuřín

Proč nepůsobí gravitace ve vakuu?

Dívala jsem se na pokus, kdy ve vakuové komoře pustili ze stropu pírka a bowlingovou kouli. Obojí dopadlo stejně s vysvětlením, že ve vakuu není odpor vzduchu a předměty padají stejně rychle bez ohledu na jejich hmotnost. Jak je to ale možné, když předmět hmotnější by měl být gravitací přitahován gravitací k zemí rychleji? Neměl by tedy dopadnout rychleji i bez odporu vzduchu? Gravitace je přeci mimo jiné závislá na hmotnosti těles, která se přitahují.

Zajímavá 3Pro koho je otázka zajímavá? Kepler, aliendrone, EKSOT123 před 1480 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
Alesh

Až ve vzorci na výpočet rychlosti volného pádu najdeš „hmotnost“, tak dej vědět. 😉

Zdroj: https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Voln%C3%BD_p%C3­%A1d

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Edison

Gravitace a vakuum spolu vůbec nesouvisejí. Gravitace působí všude. Správný termín pro beztížný stav je mikrogravitace. Najdi si, co gravitace vůbec je, jak se projevuje, co jsou gravitační vlny a podobně. Gravitace je dokonce „lepidlo“ vesmíru, které působí proti energii, která se naopak snaží všechno rozmetat. Kdyby gravitace nepůsobyla, rozletěli by se elementární subčástice (jestli by vůbec vznikly) nekontrolovaně rychlostí světla (ne-li rychleji) ihned po BB (Velkém třesku).

Nyní k tomu efektu… Je gravitace a gravitační zrychlení. To jsou dvě různé veličiny. Zásadní na vzájemném působení je rovněž vzájemný poměr hmotností. Ona tedy nakonec nejen, že padá bowlingová koule k Zemi, ale zrovna tak se pohybuje Země k oné bowlingové kouli. Jen s ohledem na poměr hmotností ten druhý pohyb je extrémě minimální, v zásadě zanedbatelný. oproti tomu poměr hmotnosti pírka a wovlingové koule je vzhledem ke hmotnosti Země v zásade v blízkém poměru.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
Pepa25

Špatná otázka: gravitace působí. Odpor vzduchu by těm jmenovaným dvěma tělesům mohl dodat různou rychlost vzhledem k jejich různé ploše povrchu. Ale pokus, že „při rychlosti volného pádu na hmotnosti nezáleží“ provedl už žák páté třídy Ludvík Črtnáctý ve filmu Výbuch bude v pět (pustil vejce a meloun ze střechy – a dopadly stejně rychle).

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
aliendrone

Nojo, alespoň uvažuješ (což je MOC DOBRÉ), ale ne zcela konzistentně (je to potřeba ZLEPŠIT). :)

Gravitace působí všude (nejde „odstínit“, protože dle OTR jde ve skutečnosti o zakřivení prostoročasu). K volnému pádu – https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Voln%C3%BD_p%C3­%A1d

Mám výhrady k odpovědím Pepy25 a Edisona (jakkoliv jim palec dám, bo jde jen o „drobnosti“)

Edison>>> „…rozletěli by se elementární subčástice…“ Leda tak pendrek, na kvantové úrovni je gravitační síla v podstatě zanedbatelná v poronvání se silnou, slabou a elektromagnetickou interakcí, které jsou zodpovědné za to, že elementární částice drží/nedrží při sobě. Ve skutečnosti jsou na kvantové úrovni gravitační síly TAK SLABOUČKÉ, že je dodnes nedokážeme pořádně změřit a tudíž ani přesně nevíme, jak se na kvantové úrovni gravitace projevuje.

Pepa25>>>„…Odpor vzduchu by těm jmenovaným dvěma tělesům mohl dodat různou rychlost…“ Chápu jak to myslíš, ale formulace je FAKT nanicoidní. Odpor vzduchu „nedodá“ ani rychlost a ani pizzu až do domu. ;) :D :D

DOBRÁ otázka jakkoliv jde o učivo ZŠ, určitě LEPŠÍ než další typu „Můžu se nakazit Covidem-19 skrz ucho?“ apod. ;) :D :D

Upravil/a: aliendrone

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
mosoj

Toť závěr hodný nobelovky.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Dochy

Proč se ptáš „Proč nepůsobí gravitace?“ Když hned v dalším textu popisuješ jak krásně působí. Tedy Tvá otázka je zjevně chybná bez ohledu na skutečné vlastnosti gravitace.

A podle zjištěných a na základních školách vyučovaných zákonů fyziky je gravitační síla, která působí vzájemné pitahování libovolných dvou objektů, úměrná součinu jejich hmotnosti a nepímo úměrná čtverci vzdálenosti. Pro jeden uvažovaný objekt a jeden vztažný, podstatně hmotnější a s těžištěm podstatně vzdálenějším než je velikost naší oblasti zájmu (např. Zemi v našich podmínkách) pak platí:
F=m.const
(kde v konstantě jsou zahrnuty takové zbytečnosti jako grav. konstanta, vzdálenost těžiště (zjednodušeně, reálně bychom museli Zemi naporcovat a uvažovat jednotlivé její části a vektorově sčítat silové působení jednotlivých částí na náš objekt), hmotnost Zěmě atd…)

zrychlení pak je dáno pro hmotný bod a silové působení jako
a=F/m

takže po dosazení mám:
a=(m.const)/m
a=const

takže gravitační zrychlení masivního tělesa působí na všechna tělesa v dané (piměřeně malé) oblasti stejně bez ohledu na jejich vlastní hmotnost. Takže olověná koule, pírko, i smítko prachu budou urychlovány stejně pokud vyloučíme rušivé jevy v podobě dalších sil, jako např. třecí síly vč. aerodynamického brždění, elektrostatické, magnetické a další vlivy)

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Kepler

Pravdu má jen Edison. Pokud jsou dvě tělesa svou hmotností vzájemně porovnatelná, pak výsledná gravitační síla je součtem gravitací obou těles. Ovšem pírko, bowligová koule i 60titunový tank jsou svou gravitací vůči Zemi tak nepatrní, že to snad ani není měřitelné.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
EKSOT123

Na mě je to těžko pochopitelny. Ona ta hmotnost je pěknej kujón i v různých dalších situacích! Pachatel, který vše způsobil, se nám podle Dochyho ve vzorečku vykrátí a tváří se jakoby nic … Nepřipomíná vám to Mr Beana a roztržku těchto dvou pacientů?: https://www.y­outube.com/wat­ch?v=2v3mLxd2FfA#t=70

před 1479 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Dochy

Keplere: „Pokud jsou dvě tělesa svou hmotností vzájemně porovnatelná, pak výsledná gravitační síla je součtem gravitací obou těles. “

U téhle věty nějak nechápu smysl. Co vlastně sčítáš? Gravitace obecně se sčítat nedají. Lze sčítat (vektorově) gravitační púsobení v konkrétním bodě. Jinak gravitační síla je součinem hmotností těles mezi kterými tu sílu vyšetřuješ (a ovlivněna nějakými nedůležitými nesmysly jako vzdálenost, grav. konstanta a tak…)

před 1480 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Kepler

Přesně: gravitační síla je součinem hmotností těles mezi kterými tu sílu vyšetřuješ. Takže asi ano, někdy je nezanedbatelná, jindy ne. Pokud se vzájemně poměřitelná gravitační tělesa navzájem přitahují, pak padají k sobě tím větším fofrem – navzájem se tím víc přibližují, jo, je to vektorová záležitost. Nevím, mám v tom hokej. Na gymplu jsem měl z fyziky jednou za 4, páč jsem byl zamilovaný a nedával jsem pozor. Někdy je přitažlivost jiného druhu mocnější 🙂

před 1480 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
aliendrone

Kepler>>> A co ti říká" v=V0+gt"? Fakt, že se hmotnější tělesa přitahují silněji NEMÁ nic společného s rychlostí VOLNÉHO pádu ve vakuu. Hmotnost tělesa na to NEMÁ žádný vliv. Pravdu má Alesh. ;) :D

Chjo, ty děffky na tebe mají MOC ŠPATNÝ VLIV, měl bys to omezit! A vodku pít maximálně po deckách, ne po kýblech. O heráku, koksu a modrých pilulkách nemluvě. A to byly časy, kdy Kepler formuloval oběhové zákony! ;) :)

před 1480 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Kepler

Tomu vzorci nerozumím, nepsal jsem o rychlosti volného pádu, ale o vzájemné gravitační síle. No a a když je větší, tak se i rychleji padá. Jak by asi dopadl Měsíc, kdyby se na oběžné dráze zastavil? Jebne do Země daleko vydatněji, než kdyby vážil jen jako bowlingová koule. Nebo ne?

Jinak: ač též chemik, chemickými oblbováky se na rozdíl od tebe nezabývám. Pěkně tradičně, prověřeno tisíciletími! Pracuji na vódke tabljétnoj! I když všechno je vlastně jen chemie…

před 1480 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
aliendrone

Kepler>>> Mrkni na odkaz v mé odpovědi do odstavce „Pohybové rovnice“, přečti si ho a pochopíš proč u volného pádu na hmotnosti nezáleží. Neboj, není to žádný krmelec, tohle už ověřil tvůj vrstevník Galileo, když házel bordel na turisty ze šikmé věže v Pise a od té doby se to mnohokrát prověřilo. ;) :D :D

BTW – vódka tablétnaja?!? A tomu říkáš TRADICE? :o Ty na ty novoty jednou dojedeš, drž se ševče svého kopyta a poctivého TEKUTÉHO MEGACLOUMÁKU s oktanovým číslem 500 a pH přinejmenším 120! :) ;)

před 1480 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek