proč nechtěli slavného herce.dramatika Moliera kněží pohřbít?

Moliére však nezapomíná ani na lehčí frašky, například „Pán z Prasečkova“ (Monsieur de Porceaugnac,1669) či „Měšťák šlechticem“ (Le bourgeois gentilhomme,1670). V nich líčí snahu měšťanů stát se šlechtici. Avšak Moliérův život se kvůli nemoci chýlí ke konci a on sám to ví. Poslední jeho tři díla se dají také přiřadit k vrcholům jeho tvorby. Po „Scapinových šibalstvích“ (Les fourberies de Scapin,1671) přichází „Učené ženy“ (viz v příloze) a hlavně „Zdravý – nemocný“ (Le malade imaginaire,1673). Hlavní hrdina Argan je stejně nezapomenutelný jako lakomec Harpagon. Jedná se o starého hypochondra, neustále terorizujícího rodinu a opět bránícího ve štěstí svých blízkých. Služka Tonička však zasáhne,
dovolí mu nakouknout do názorů ostatních na něj tím, že doporučí, aby fingoval smrt. Argan se o sobě doví nečekanou pravdu, umoudří se a dá se na studia lékařských věd. Moliére si na poslední chvíli stačil po šlechtě a církvi touto hrou znepřátelit také lékaře, ale opět se jen sebe snažil přesvědčit, že se ještě neblíží jeho konec, že lékaři jsou šarlatáni a podvodníci.
17.února 1673 při čtvrté repríze hry Zdravý – nemocný dostává Moliére tuberkulózní záchvat. Pár hodin po dopravení domů do ulice Richelieu Moliére umírá. Hned jak se to dozví, snaží se honem pomstít všechni uražení a pobouření. Arcibiskup zakazuje pohřeb na křesťanském hřbitově, Moliére je pohřben mezi sebevrahy na Svatojakubském hřbitově. Až na královu intervenci ho lidé v noci tajně pohřbili o osmé večerní na hřbitově na Montmartru.
Takový měl tedy konec básník, na něhož se úplně zapomnělo a opět přišlo až v 19.století.

Zdroj: http://www.maturita.cz/referat y/referat.asp?id=1910

citujem:
V jeho hrách se promítala soudobá mravní problematika, od postavení žen ve společnosti i v rodině, lakoty, náboženského pokrytectví až po úlisnost a snahu měšťanstva napodobovat šlechtu. Postavy jeho děl mají výrazné charakterové rysy.

Zdroj: http://www.spisovatele.cz/moli ere