Proč na koncertech jsou kytaristi vždy vpředu a klávesy, bicí, ostatní vzadu?

Tak kytaristé můžou „hopsat“ a celé to tam vlastně „řídí“. Kdo by chtěl koukat na chlápka, co dřepí u bicích? =D To je přeci nuda – lidi chtěj prču. =)

Kytaristi představují živel pohybu, často taky chodí zpívat k mikrofonům, vizuálně oživují scénu. Staticky sedící bubeník nebo klávesista by musel být jó fenomén, aby byl středem pozornosti publika, které chodí právě na ta divadýlka kolem.

Tak,si zkuste představit orchestr,kde budou v první řadě,tympány,vedle bicí souprava,vedle klavír.Ve druhé řadě,kotrabas,ho­boje,tuby,ap.Za nimi,by byli trumpetisté,kteří hrají většinu sólových partů ve stoje,za nimi,housle,flét­ny,klarinety,ap­.A úplně vzadu,zpěváci.Asi nic moc,že? Proto,jsou velké,statické,„hluč­né“,nástroje,vza­du,a tam,kde je scéna „živá“,třeba kytaristi,zpě­váci,ap.,co nejblíže divákovi.

Berušinka má nádhernou odpověď.

Přesně tak. Myslím, že pokud byste poslouchal rockovou až metalovou muziku, tak by ste se na tohle nezeptal.

Pokud se ovšem díváme na video, můžeme vidět i bubeníka nebo klávesistu, lomcujícího se do všech stran.

např.: http://www.you­tube.com/watch?v=scaL22Q­z9LY

Některé názory jsou dost úsměvné.
Ti,co jsou „nudní“ – to je doprovod,bohužel naprosto nezbytný k tomu,aby hlavní hvězda mohla dělat kašpara pro nadšený dav.
Trochu,ale jenom malinko, to vyplývá z logiky věci.

Asi nejde jinak, než souhlasit s odpověďmi ostatních tady – po stránce teorie mají opravdu pravdu :) Kytaristi jsou vepředu, protože PUBLIKUM je tam chce mít. Když nepočítám zpěváka, kytara je nejoblíbenější „člen“ kapely. Jdou s ní dělat neskutečný kousky – hudební i fyzický (to je to Berušinčino „hopsání“ :) Dokonce se pořádájí mezinárodní soutěže a šampionáty ve hře na imaginární kytaru. Cvoci! :DD

Za sebe ale říkám, že bubenický umění není o nic míň zajímavý nebo méněcenný, naopak! Já mám na bicí úchylku odmalička, miluju to! Když koukám na bubnujícho Phila Collinse, perkusionistu Paula Younga (z Mike & the mechanics) a nebo třeba Micka Tuckera (The Sweet), zůstávám s otevřenou papulou zírat. Dobrý kytarista mě dovede nadchnout, rozparádit, unést do snových nálad (při pomalých baladách)…ale jenom dobrý bubeník u mě dokáže vyvolat stav podobný transu: stojím, zírám, nevnímám okolí, málem zapomínám dýchat :) Podobně ujíždím i na housličkách, můj miláček je Karel Holas z Čechomoru a Stáňa Bartošík z Fleretu. A taky Alexander Rybak. To jejich „vrzání“ mě prostě fakt HODNĚ bere :)