Proč? U každého člověka je to jinak.

Láska nezklame, ale člověk. Stane-li se to jednou, zpravidla je možná i druhá šance. I když slepované není tolik pevné …

Pokud se zrada na srdci opakuje, jsou všechny sliby jen slabým odvarem. Ale kdo opravdu miloval, tak většinou nepojevuje nenávist, ale ve skrytu duše věří, že zrada přebolí. Čas je milosrdný …

Myslím si, že nenávist není opakem lásky, ale je to reakce na nedostatek lásky či „nelásku“.

Jak vzniká nenávist? Čllověk buď miluje, nebo nemiluje. Pokud láska umře

( https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/da-se-jednoduse-odpovedet-na-co-umira-laska)

bolí to a reakcí na bolest je nenávist. ,

Projevy nenávisti jsou různé: zloba, zášť, nevraživost, naschvály, urážky, ponižování, únik k alkoholu nadávky, pomluvy atd..

Nenávist člověk cítí, pokud miluje a je zrazen. Je to čistě indidvidální, jak se zachová.

Vaše podobná otázka o pomstě, která může být projevem nenávisti.

https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/kde-se-v-lidech-bere-ta-touha-po-pomste-jak-se-ji-ubranit-aby-vas-nepohltila-a-nespalila

Existuje i jiná nenávist, která vzniká ze závisti. Nesouvisí s láskou, ale se vztahy i mezi cizími, kteří žijí v určité komunitě.

„Jako většina tvorů má i člověk přirozené nepřátele. Lidi.. Jan Sobotka

Upravil/a: annas

Může to co dělat s tím, že vás osoba, kterou milujete hluboce zranila, provedla něco co je neodpustitelné a vy ji začnete nenávidět, ale nedokážete ji přestat milovat.
Nebo vás taky mohla opustit či zemřít a vy ji za to nenávidíte.
Taky proto, že s ní nemůžete být a snažíte se na ní najít samé špatné věci a místo lásky se snažíte vytvořit nenávist, protože je to pak snažší.

Proč by měla mít láska blízko k nenávisti? Nelze snad současně někoho milovat a současně nenávidět. Buď jedno, nebo druhé. Obojí současně považuji za zmatení mysli.

Upravil/a: quentos

Zase pouze teoretická hypotetická otázka. Já lidi, kteří mi neubližíli a neubližují, mám ráda a ty, co mě za zády pomlouvají, ráda nemám a tuhle jejich ponižující vlastnost nechápu.. Většinou je to pocit oboustranný, buď si lidi navzájem sednou nebo nesednou. Slovo nenávist znám u asi tří ženských ze širšího okolí, a to proto, že jsou to primitivní krá-y, který si usmyslily, že mě rády mít nebudou a do jejich omezeného jednoduchého myšlení bohužel nevidím a vidět nechci. Takže za mě: láska nemá blízko k nenávisti, protože když někoho nemáš rád či nenávidíš, nikdy jsi ho rád neměl.

Nenávist je intenzivní emoce pramenící z pýchy, která je opakem pokory, tudíž lásky.
Satana za jeho pýchu Bůh sesadil z nebe. A právě tato nadutost je hlavním problémem lidstva vedoucí ke zkáze.
Nenávist je i slabost, vychází ze strachu- zla.
Oproti tomu láska je nejsilnější cit, je bezpodmínečná, svobodná, nezávislá, jde ruku v ruce s pokorou. Tzn.,že např.hluboce milující člověk, nereaguje na neopětovanou lásku nenávistí,ale s pokorou-přijímá i přes nesnesitelnou krutou bolest.
Nenávidí jen slabý, strachem ovládaný člověk.
🙂

Jsou to dvě strany téže mince. Láska je velmi komplikovaný cit a patří k ní i ta pozitivní i ta negativní stránka věci. Žádný vztah totiž není jen růžový.
https://www.e­litedate.cz/las­ka-vs-nenavist

Láska i nenávist jsou emoce. Jsou to stavy, způsoby prožívání, které závisí na tom, jak vnímáme nějaké věci, vztahy a podobně. Neřešíme rovnici, nejde nám o nejvýhodnější ekonomický výnos. Jednou je určité gesto , pohled a „toužím po tobě“ důvodem k naprostému podlehnutí partnerovi, jindy je totéž důvodem tasit meč. A stačí tak málo.