Proč je v České republice tak nízká prestiž učitelského povolání?

V České republice NENÍ nízká prestiž povolání učitele, naopak, učitelé se pravidelně objevují mezi nejprestižnějšími povoláními hned za lékaři nebo vědci, např. https://www.id­nes.cz/zpravy/do­maci/zebricek-povolani-prestiz-lekari-politici-prace.A250805_162­527_domaci_dyn
Učitelům se podařilo dosáhnout výrazného navýšení platů, ale je pravda, že to bylo až v posledních 10 letech: https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Platy_u%C4%8Di­tel%C5%AF_v_%C4%8Ces­ku
Platy byl také jeden důvodů, proč bylo a je v oboru málo mužů. Další může být právě „babinec“, do kterého se mužům nechce 😉

Protože velká část dnešních rodičů považuje učitele za něco méněcenného, podřadného a ve stejném duchu takto shazují učitele před svými dětmi. Na děti doma kašlou a do školy se pak chodí hádat, místo aby dali učitelům za pravdu, když si stěžují na ty jejich nevychované spratky a doma sjednali nápravu. No a děti se pak ve stejném duchu chovají k učitelům, protože se jim nic nestane (těm dětem samozřejmě). A to každého slušného učitele „otráví“.

Upravil/a: elkon

Jeho úroveň je nevalná (jak řekl jeden z ministrů školství – to co vycházá z pedagogických fakult, od r. 1993, za moc nestojí…). 😉
Feminizované je z prostého důvodu. Celé roky, (donedávna), nízké platy pro muže (a ředitelů, zas tolik není).
Práce plná zodpovědnosti, stresu. Hodně administrativy.
Problémy s kázní a neúcty k autoritě, ze stran žáků, studentů a RODIČŮ.
Polovina studentů PdF, studuje proto že se na jinou VŠ nedostali. Studium je jen 4 leté. A s VŠ, pak končí jinde, než ve školách…
JEŠTĚ, před nedávnou dobou, učili na odborných školách VŠ v mnoha oborech, (bez PdF a pedagog. minima), inženýři (informatika, chemie, fyzika, stavebnictví, technologie, strojírenství,´, lékaři. zdravotnické obory, jazyky atp.). DNES musíí mít pedagogické vzdělání či minimum, aby nebyly finančně podhodnoceni. Nebo atestaci, v dané odbornosti… Hodně jich odešlo (právě muži).
Celé školství, má kromě nedostatku pedagogů a dobrých učitelů, spousty jiných nedostatků. A s nástupem AI, se také musí vše změnit (písemné práce – seminárky, ročníkové, bakalářské, diplomové ⇒ to vše „ztratí smysl“ (když bude pracovat robot, ne student).
Spousta balastu (administrativa a zbytečné informace, požadavky na žactvo).
Učitelé. pomocníci, to i historicky zpět, neměli snadné, Byla to „nuzota“, bez perspektivy pro muže, zakládat rodiny, ženit se 😕
Táhne se to po staletí… Později muže nahradilly hlavně ženy.
Pro ně ty „mizerné“ platy, byly „dobré“ a v dobách socialismu, měly soudružky učitelky, ještě autoritu (ne vždy přirozenou 😄 )

Má to řadu faktorů.

Nastavení morálky, výchovy a přístupu k dětem/žákům. V tom smyslu je to i nevděčná práce, špatně oceňovaná. Vnímání dětí při výuce se dost „liberalizovalo“. Společnost obecně tuto práci moc neusnadňuje ani nepomáhá, aby fungovala lépe (pro všechny zúčastněné).

Na druhou stranu sám systém (školský systém, příprava pedagogů a jejich role, vzdělávání obecně) moc nevytváří dobré podmínky pro dobré učitele a pro kvalitní vzdělávání. Školský systém výuky není oceňovaný – zaslouženě – protože je chaotický, mnohdy bez smyslu, monotónní, kontraproduktivní. Tady se vinění systému (i třeba podvědomě) přenáší i na učitele, kteří jsou jeho součástí… I když je hlavní chyba v systému, potažmo státu, který jej udržuje. Když je něco špatně v podstatě, v základech (principy, jak, co, proč), pak dílčí nebo okrajové části to samy o sobě moc nezlepší, i když jsou jednotlivě třeba dobré…

Školy/vedení taky občas vytváří pěkné kraviny a povinnosti, které frustrují rodiče.
Společnost je moc hyper-individuální, konzumní a oreintovaná na ego. Velký nevděk, neukázněnost (i obyčejných lidí), apod. VŠE je ideologizované (i škola, školství), s rolí masového vnímání, medializace, emocí v hlavní roli (populismus a podobné ještě přilévají olej do ohně). To se pak projeví na mentaltiě a morálce a společnosti, a tato nespojenost, frustrace atd. se rozhodně neporjevuje jen ve vztahu ke školství…

Školské prostředí často nevytváří ideální podmínky pro studenty, učitele, kolektiv. Svým nastavením, formou a „moderním duchem“ z toho dělá třeba chladné nebo bezradné místo („ztrátu času“), až depresivní. Né vždy, né všude, ale rozhodně je plno lidí předpojato proti škole a tím, co s ní souvisí. Anebo jsou jen cyničtí. Žáci jsou často „méněcenní“ (ti, co nevědí, nedsotatečný věk a zkušenosti atd. není zde respekt k lidem, kteří se potřebují/chtějí učit, ale nějaká povinnost učit ty nevzdělané). Soutěživost a hodnocení tady bývá spíše nezdravé, trestá se za nevědomost a chyby… Jó, plno lidí se z toho do života odnáší mindárky, problémy právě s tím egem, špatné nastavené vzorce a mentalitu.
Přiznejme si taky, že množství učitelů nesnáší svou práci, občas i samotné studenty. A bývá to znát. A nehledě na charakter učitele (lepší X horší) nebo jeho vlastní znalosti, tak opravdu velká spousta lidí NEUMÍ učit, předávat znalosti, natož motivovat aj. Na to měli být připraveni v pedagogice a „umění učit“. Nemálo trpí například „prokletím vědomosti“, a přitom na tom se dá v pohodě pracovat…

Oboustranný respekt (učitel-žák) často kolabuje; autorita (školská, učitele, řádu) selhává. Děti a mladiství bývají neukáznění, drzí, problémoví. Učitelé nezvládají, nejen kvůli špatným mravům dětem (důsledek společnosti), ale i jejich vlastním nedostatkům nebo nekompetenosti (dle taky toho, jak jsou připravování v rámci VŠ, pedagogiky atd). V praxi jsou často dva extrémy, kde oba ne-fungují jak by měly. A to učitelé velmi přísní a odtažití, nepříjemní a pak učitelé, kteří dovolí všechno a nemají respekt. Pak jsou ještě třeba „učitelé pohodáři“, ale těch je nejmíň a mnohdy jejich efekt není tak pozitivní, jak by se mohl zdát.

Především dnešní výuka, učitelé, školský systém nejsou založené na kvalitě a kompetenci nabo základnímu splňování účelu (na/učit), ale na kvantitě a masové produkci absolventů – zejména jako příprava na povolání (průměrného zaměstnance), a fakticky i v tomto školy (a učitelé) často neplní svůj jednoduchý účel. Připravit.

I klasický starověký-středověký vzdělávací systém a přístup založený mj. na triviu a sedmeru svobodných umění, byl mnohem lepší než dnešní masový vzdělávací systém a to jak fungují ZŠ-SŠ, ale i VŠ (do jisté míry). V historii: Všestranný rozvoj osobnosti člověka a jeho mysli, myšlení (cílem bylo vytvořit myslícího – svobodného člověka, homo liber, osvobozeného od nevědomosti, moudrého, rozumného s hlubokým věděním a uvažování, trénovaný navíc po všech stránkách) VS Dnes: učení, co si myslet, chrlení a přebírání se ve skaldu dat a jejich memorování (a ještě neefektivní). Sice to bylo elitní anebo třídní vzdělávání (aristokracie, královští, církev), ale bylo to komplexně efektivní a pro člověka i společnost produktivní. Tím co mu to dávalo, jak ho to formovalo, co to z něj dělalo. To není tedy ani tak o ne-rovnosti a že by to v masvoém škoství/vzdělávání nešlo; spíše je to tím, na čem je to postavené: čím se to řídí, jaký to má účel a význam. Některé alternativní školy anebo elitní jsou na tom dnes líp, ale taky – jak které a jen v některých ohledech. Vesměs je dnes většinové vzdělávání založené na podmínkách cca 19. století (pruský model), raně industruální společnosti, masově se snažící vytvořit poslušného zaměstannce (dělníka, úředníka, vojáka). A přestože se podmínky ve společnosti realtivně změnily od industriálních počátku, vzdělávání zůstalo vesměs stejně – založené na pricnipech a účelech tohoto nastavení…

Upravil/a: TEDD¥