Proč je pro nás obloha modrá?

Je to o rozptylu světla v zemské atmosféře.
Káždá barva má určitou vlnovou délku.
Světlo nejkratších vlnových délek se rozptyluje v atmosféře nejlépe. Fialová a modrá mají z barev nekratší vlnové délky proto se rozptylují nejlépe. Lidské oko je ale na fialovou málo citliové a proto vidíme oblohu modrou i když je přítomna i zelená.

Barvu oblohy večer a ráno má na svědomí delší dráha paprsků slunce v atmosféře a dochází k většímu rozptylu žluté a červené.
Proto je obloha večer nebo ráno načervenalá.

Něco je také zde:

http://fyzika­.jreichl.com/in­dex.php?sekce=brow­se&page=447

Proč je obloha modrá…

Tak předně – obloha ve skutečnosti není modrá, přesněji řečeno není jen modrá. V nebeském blankytu je do spektrální modři přimíchána též fialová, zelená, žlutá i červená barva. Ale modrá, ta tam převládá. Modré světlo oblohy určitě nějak souvisí s vlastnostmi zemské atmosféry. Názorně to dokládají i barevné snímky Země pořízené z kosmického prostoru, na nichž je patrné , že vzdušný oceán rozprostírající se nad naší planetou má modrý ostín

Zdroj: http://astro.ar­ms.cz/obloha.htm

Modrá obloha? V Ostravě si pod pojmem modrá tedy představují něco jiného než každý den vidí.

Směs fialové, modré, zelené a malého množství ostatních barev vytváří modrou oblohu.
Nečistoty v ovzduší a vodní kapičky o velikosti větší než 0,0005mm, tedy větší než délka vlny rozptylového světla, zvyšují rozptyl zelené a žluté složky. Při východu či západu slunce, nebo je-li slunce nízko nad obzorem, v zimě i během dne, je dráha slunečních paprsků atmosférou poměrně dlouhá. Pohlcování krátkých vln a větší rozptyl zelené a žluté složky mění za této situace barvu oblohy. Ta je směrem k obzoru bledě modrá a nad zemí pozorujeme i nádech zelené barvy

Zdroj: http://www.pbhz­.cz/praxe/met_con/m­odra_obl.htm