Proč je Polsko považováno za megapřekladiště veškerého zboží z Asie?

Polsko samozřejmě není považováno za megapřekladiště veškerého zboží z Asie (také kým a proč? jedno googlení _136 není relevantní).
Polsko je

• velký trh, logicky vetší než ČR
• známé zdatnými obchodníky
• s tradičně velkým trhem textilu a obuvi (na rozdíl od nás tam zůstala celá řada domácích výrobců) – to samozřejmě nevylučuje velký dovoz leznějšího zboží z Asie, jako do celé Evropy.

Ale to tak není. 🙄

Když se podíváš na jakékoli běžné oblečení, běžné, jo, KIK, Lidl, Pepco, atp., tak to oblečení šil salón někde že Žižkova, z tý hříšný čtvrtě? Nebo Závod na umělá vlákna Bitterfeld? Ne, viď? Pákistán, Myanmar, Viet Nam, lidová Čína, atp.

Pojďme dál. H&M, F&F, New Yorker, Tchibo, atp. Karíland, Bangladesh, Myanmar, lidová Čína, Viet Nam…

Mám zimní mukluk boty Colombia, z Oregonu, EE. UU. Co si myslíš: Made in U.S.A.?ale hovno: Made in Viet Nam! 🤷‍♀️😅

To samý je třeba EMP, Brandir a jiný německý značky. Čína, Pákistán, Viet Nam, atp.

Je to ale logické. Když bude látku na šaty vyrábět Závod na umělá vlákna Bitterfeld a síť Šicí družstvo Ernsta Thälmanna Görlitz, tak jenom náklady na na ty šaty se budou blížit tisícovce. A pořád to budou ‚flaškový šaty‘, ‚100% HAF!‘, tak nebo tak. Kolik, asi, bude prodejní cena pro koncovýho spotřebitel, někde v Prodejním družstvu Mír Sázava? 😂 Kč 2,500.00, minimálně.

Kik prodávají takový fleece vestičky a mikiny. Je to řada basic, stojí to kolem 2–3 stovek, ideální jako mezivrstva. Kdyby ty PETky na vlákno zpracovávají někde v Bindung, a pak to šili někde v bývalý DDR, tak to bude stát tak 5× tolik.

Ale to by nikdo nekoupil. Koupíš si šaty z Německa, jo, eko-bio matroš a šily to padlý ženy v útulně pro služebná děvčata. 😂 Šaty s příběhem, třebas hnusné (Němky moc vkusem neoplývají), za €250.00. Najde si to kupce. Ale vestička v ceně €8.00 za €50.00 fakt ne.

Je to dáno celkovými náklady, ale hlavně hodnotou lidského práce, celkově. Zdanění práce (vyplatíš zaměstnanci €100.00, ale na daních, pojištění pro nemoc, zdravotním pojištění, spoření na pensi, atd., zaplatíš, jako zaměstnavatel, dalších €80.00 – €200.00 – to je Evropa!), ale i cena energií, atp., jsou někde úplně jinde.

Prostě, v Evropě, a obecně na ‚západě‘, se laciný výrobky nevyrábí, a je dokonale jedno, jestli jsou to hadry, ekektronika nebo hračky nebo něco podobného. I když to prodává evropská marka, vyrobeno je to v Asii – mobily Gigaset, třeba. Teda ano, v Evropě se vyrábí, třeba zmíněný Gigaset iSafe MOBILE IS540.1. Cena startuje na €1,995.00, v současné době ho, jako koncový zákazník, u nás koupíš za Kč 59,835.00. Dobrý, tohle je nadupaný smartphone do výbušnýho prostředí, vyměnitelná baterka, splňuje všecky certifikáty. Ale dělaj se i jiný hračky v Evropě, cena je taky 🤪, ovšem prakticky za nic.

To, co se dováží officiálním kanálem, se spoustě lidí jeví předražený. Ono není, jo, ale blbům to nevysvětlíš.

Hadry projdou testy, že se z nich neuvolňují shity, elektronika stran záření, elektromagnetické kompatibility, atd. Samozřejmě, že I tak je na trhu spousta předražených a nebezpečných šuntů, ovšem bez kontroly by to byla úplná Katastrophe!

Těch balíčku z lidový Číny, Hongkongu, a bůhví odkud ještě z Asie chodí tolik, že celníci bez kontroly pouští 99.99% ‚měkkýho‘ zboží.

Poláci byli vždycky do kšeftu víc, než Češi. Češi jsou sebestřední, tak trochu mešuge, do kšeftu se moc nehodí.

Uvedu příklad: potřeboval jsem expansní nádobu, otevřenou a plastovou, aby nerezla, a abych jí zvládl namontovat.

U nás to dělá jedna (!) firma, někde od Strakonic, je to X roků přesně se na to nepamatuju. Stála neskutečný peníze, nebylo k ní žádný příslušenství, a když už vůbec, za další nehorázný peníze. Komunikace s firmou mi připadala, jak v Jedličkově ústavu, ale když shrnu to podstatné, já nedávám svý peníze někomu, koho otravuju. 🤪😅

Polské naczynie zbiorcze vyšlo pod Zł 500.00 komplet, včetně polystyrenovýho futerału, konsolí na zavěšení a dopravy do ČR (jinak to byla firma z Chałupek, než bych dal český firmě od Strakonic ekvivalent Zł 1,600.00 a ještě sháněl konsole, zajel bych si pro to!). Naczynie zbiorcze přišlo kurýrem za čtyři dny po zaplacení na českej! oučet. Měli I český číslo, akorát to na něm nikdo nebral, ale já mám neomezený volání do EU, takže v tomto směru je to jedno. Jenom ukazuju, jak se snaží.

Kdyby neměli český účet, vysral bych se na nějaký mezinárodní převody, nechal to poslat na dobírku na urząd pocztowy Cieszyn 1 poste restante, peníze směnil u kantora na cieszyńskim dworzcu a mañana.

Takových věcí, co mám z Polska, protože, buďto, je u nás neseženeš, nebo stojí 1.5 – 3× tolik, je spousta. OK, nebejvaj to věci denní spotřeby, ale na elektroinstalačním materiálu, topenářskejch krámech, atp., se dá ušetřit hodně. Podobný je to i s vodo materiálem, akorát musíš počítat s tím, že třeba na polskou baterku český díly nesedí, musíš v polskej krám, a to už se nevyplatí. Za baterku dám u nás Kč 1,000.00, v Polsku Zł 150.00, musím pro to jet, to vybrat, pak mi chybí nějaká úplná kravina a musim pro ni 80 km.

Polsko není překladiště, víc je toho v Nizozemí, třeba. Ale Polsko je veliký a Poláci jsou do kšeftu – celý příběh.

Polsko se v posledních letech stalo důležitým tranzitním bodem pro zboží z Asie, nejen pro oblečení, ale také pro elektroniku, nábytek a další výrobky. Tento vývoj je dán několika faktory:

1. Geografická poloha: Polsko leží mezi západní Evropou (kde je vysoká poptávka po importovaném zboží) a asijskými zeměmi (které jsou hlavními producenty). Proto je pro něj strategický význam jako tranzitního bodu.
2. Rozvoj infrastruktury: Polsko investovalo do modernizace svých přístavů, silnic a železničních sítí, aby dokázalo zvládnout rostoucí objem nákladní dopravy.
3. Pracovní síla: Polsko má dostupnou, relativně levnou a kvalifikovanou pracovní sílu potřebnou pro správu obchodních operací a logistických center.
4. Hospodářská politika: Polská vláda podporuje mezinárodní obchod prostřednictvím nízkých daní, investičních pobídek a jiných opatření.
5. EU členství: Jako člen Evropské unie má Polsko snadný přístup k jednotnému evropskému trhu, což je pro mezinárodní obchodníky velmi atraktivní.

Všechny tyto faktory vedly k tomu, že mnoho mezinárodních obchodníků a výrobců zvolilo Polsko jako svůj evropský distribuční hub. Zboží je obvykle dovezeno z Asie do Polska, kde je rozděleno a přepravováno na různé destinace po celé Evropě.

„Nová hedvábná stezka“
Když se podíváš do atlasu, mapy světa, na globus…
Pochopíš, že Polsko (přístavy, železnice) je vstupní brána do EU.
Logistika, levnější (ale dobrá) pracovní síla. A nebudou to tahat z Číny, přes Francii, Itálii nebo Německo. Tam se dostane, také bezpečně z Polska.
Transevropská dopravní síť
TEN-T je síť silničních a železničních koridorů, mezinárodních letišť a vodních cest v Evropské unii. Základním důvodem jejího zřízení bylo zlepšení dopravní infrastruktury v mezinárodní sféře. Byla schválena Evropským parlamentem v roce 1993.
Blíže třeba zde:
https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Transevrop­sk%C3%A1_doprav­n%C3%AD_s%C3%AD%C5%A5

Upravil/a: da ny