Přemýšlím nad tím proč je v České republice tak málo chráněných dílen, je spoustu invalidních důchodců s částečným i plným invalidním důchodem, kteří mohou i chtějí pracovat na 4–6–8 hodin denně, ale bohužel nemohou protože sami řekli že je velmi málo chráněných dílen a nové nevznikají anebo mají omezené počty lidí. Kde je tedy problem?
| Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? paul1, OmylCZ před 22 dny |
Sledovat
Nahlásit
|

Jestli máš dobrý nápad a peníze, můžeš jich několik založit a bude po problému
| 0 Nominace Nahlásit |
Hlavní důvod je, že není co by měli dělat. Není tolik práce, kterou by mohli vykonávat. Dám takový příklad. Třeba takový zjentek, podle toho jak se zde prezentuje, je to neschopný člověk, který nic neumí a ničemu nerozumí, ale do všeho se hrne. Pro takové nelze vymyslet žádnou práci, ten by udělal víc škody, než užitku. Kdoví, zda on vůbec tuší, co to práce je.
Upravil/a: elkon
| 0 Nominace Nahlásit |
Nikdy jsem se o to nezajimala, ale myslim si, ze takove dilny se musi hodne financne dotovat a vetsinu prace, ktera se tam dela, mohou zastavat vezni. Tech mame naopak dostatek!
| 0 Nominace Nahlásit |
Existuje několik možných důvodů:
Pro zlepšení situace by bylo nezbytné zvýšit financování, zjednodušit proces založení nových dílen, zvýšit povědomí o nich a bojovat proti sociálnímu stigmatu.
|
0
před 22 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Málo je relativní pojem. 🙄
Je to v podmínkách, jaké stát nastaví, zda bude výhodnější tu chráněnou dílnu zřídit, nebo nadále provozovat.
Já znám lidí, co pracují nebo pracovali v chráněný dílně, docela dost. Je to, já nevím, odhadem 80% pacientů, co znám? Asi tak.
Věc se je poměrně banální. Pravidla jsou nastavena nějak. Čerpají se na to peníze z fondů, státního rozpočtu, atd., takže je s tím šílená byrokracie. Nicméně, i tak se podnikatelům vyplatí chráněné dílny zřizovat a provozovat.
Takže jsou.
V chráněný dílně pracuje různá vybraná společnost. V běžné chráněné fabrice vedle sebe pracují, i relativně těžcí, pacienti s hlavou vedle fysicky nebo mentálně postižených pacientů.
Práce je placena minimální mzdou, plus minus. Práce je jednoduchá, že ji zvládne opice, když dostane banán. „Baroni“ mají stavy, mají záchvaty, dementi zašel něco pojebou, protože jsou dementi, relativně normálně pracují jenom ti fysicky postižení.
Dělají relativně normální práci, třídí takový bedýnky, myjí je, vyřazují poškozené. Spousta z nich i s takovým „náročnou“ prací má značný problém.
Jednak je to práce, co by jinak nikdo nechtěl dělat. Vůbec by ji nikdo nechtěl dělat, ne tak za ty peníze! Kdyby si na to chef chtěl sehnat lidi, tak by musel dát alespoň obligatorních €1,000.00 čistýho měsíčně a musel by i tak zaměstnávat především Ukrajinky, a pak holky někde bůhví odkud – Kazachstán, Mongolsko atp. Takže platit alespoň €1,000.00 čistýho a ještě vybavit ubytovnu, nejlépe zadarmo, nebo ji alespoň sakra hodně dotovat, aby byla laciná.
Takhle mu tam pracuje, výše popsána, „sportovní směs“. I když jich je na směně 20 a stačilo by 5 výše popsaných, vyplatí se mu skrze dotace. Jinak fakt ani omylem! 🤪😅
Tak to provozuje, protože je to dotované a jemu se to vyplatí.
Jsou samozřejmě i menší chráněný dílny. Já zažil chráněnou dílnu v gastru. Ne že bych pracoval tam, kde byla, ale známej jo, no a tak jsem se na to byl i podívat.
Fungovalo to tak, že hotel měl speciální místnost – na dotace! –, kde byl kohoutek s vodou, dřez, umyvadlo na hnát pomytí, nerezový stoly, a to je tak asi všecko. Všecko, samozřejmě, koupený na dotace.
Tam pracovala třeba holka, co jsi ji poslal do sklepa, aby donesla vědro Kartoffelí, omyla je a oškrábala. Holka došla do sklepa, sedla si tam před Kartoffele, čuměla do nich a kejvala se. Ta holka se jmenovala Maruška. A protože Marušky přes hodinu nebylo, vydal se ji hledat. Když ji tam takto našel sedět, kejvat se a čumět do Kartoffelů, ptal se jí, proč nedělá, co se jí řeklo. Maruška řekla, že neví, kolik těch Kartoffelů donést. 🤪🤷♀️😅
No dobrý, tak to Marušce politicky vysvětlil, vzal to vědro, ukázal jí, úplně šnečím tempem, že jako bafne Kartoffel, položí v vědro, bafne druhej Kartoffel, položí zase v vědro, a tak pořád dokolečka dokola, až bude vědro plný. Pak uchopí vědro, donese do kuchně, vysype v lavor, pustí vodu, vezme kartáček, uchopí Kartoffel do levý hnáty, kartáček do pravý hnáty a omyje každý jednotlivý Kartoffel. A položí do gastroše. Pak uchopí do pravý hnáty škrabku, do levý hnáty Kartoffel a oškrábe ho, až na něm nebude žádné to hnědý.
Abych to zbytečně neprodlužoval: zaučení Marušky na tuto „těžkou“ a „náročnou“ robotu trvalo tejden, a i po zaučení trvala příprava jednoho vědra Kartoffelí cca 2.5 hodiny (je to práce tak na 0.5 hodiny). Každý vědro po ni musel někdo v kuchni zkontrolovat, poněvadž Maruška – jsouc kvalitně zaučena – sice odstranila škrabkou to hnědý, ale naučit ji odstraňovat třeba nahnilou část by byly syzyfowe prace.
No a tak jsme se o tom dál bavili.
Proč měli „baroni“ „vévodskou“ světničku, když na tyhle práce je normálně pracovisko v kuchni? Protože v kuchni je taky konvoš. Nebo myčka, třeba. Konvoš udělá „ksss“, „baronesa“ dostane záchvat.
Jak to pokračovalo? Koupila se Maschine na mytí Kartoffelí a Maschine na škrábání Kartoffelí. Ani na jedno z toho nebylo lze získat dotace. Šly by získat bez problému, ale ne už do „hotový“ chráněný dílny, to prostě nešlo. Proč? Protože postupně v tý „šlechtický“ světničce rabotali čtyři „vévodi“. Jeden byl specialista s kýblem, chodil do sklepa a zpátky – po tejdnu zácviku to zvládal vcelku kvalitně, neměl moc záchvatů. Druhý byl specialista s myčkou. Vysypal vědro do Maschine, zmáčkl tlačítko, Kartoffele se pomyly a specialista vysypal obsah myčky do gastroše. Třetí byl specialista na škrábání. Vysypal obsah gastroše do Maschine, zmáčkl tlačítko, Kartoffele se oškrábaly a pak vysypal obsah do čistý gastroše. V tom byl zádrhel, jo, „baron“ měl značný problém rozlišit čistou gastroši od použité, ale se to vyřešilo. A čtvrtý byl specialista na odnos gastroše do kuchně.
Tohle, co popisuju, byla jenom jedna část problémů nebo lapálií, co se muselo vyřešit. Byly i jiné.
„Baronům“ nestačila „baronská“ světnička na práci, „baroni“ potřebovali i „baronskou“ šatnu a „baronskou“ svačinárnu. Těch příčin bylo vícero. Nechceš se úplně převlíkat, když do tebe Mařena (nebo v případě chlapa třeba Jeník) čumí. Dojdeš na šichtu, dojdeš do šatny, tam Jeník. Normálně se převléká, až na to, že u „cýsařů“ není normální nic, to se, snad, ani nedá popsat. Ale dobrý, hledí si sebe a se převléká. Po nějaký minutě mu dojde, žes tam přibyl taky. Zanechá činnosti (tak, jak je – tričko přetáhlý přes hlavu, prostřena jedna hnáta v rukávu, v trenclích, diravých a smradlavých fuseklích, stojí a upřeně do tebe zírá. A aby to nebylo všecko, tak mu ještě vypadne z trenclí pták, jenom si takhle visí a se bimbá – a „cýsař“ stojí a do tebe čumí; ono se to, teda, stalo s nějakou „Maruškou“: se převlékala, měla velkej problém dostat kozy z trička ven, až jí jedna koza vypadla z podprdy. Všimla si, že se tam dvě holky převlékají, zanechala činnosti: tričko, jak popsáno výše, jedna koza venku, posraný, špinavý, gaťky, špinavý, diravý, fusekle. A stojí a upřeně zírá do holky. Holka v rozpacích. Druhá se Marušky ptá, proč do ní čumí. Maruška nic, jak kdyby byla mimo sebe, čumí dál. Po nějaký minutě jako by přišel restart, Maruška přestane čumět, napresuje si kozu do sztorcu, pokračuje ve svlékání a oblékání. Ta holka okamžitě běžela za chefem, popsala mu to, a že buďto se bude Mařena oblékat jinde, nebo ona zejtra nepřijde – čemuž se vůbec nedivím) a čumí do tebe – minutu, dva, tři minuty. Třeba. Nebo se „vévodkyně“ převlékala a měla problém – koza venku, tričko na prdeli (si to popletla). A protože nebyla na šatně žádná „karamádka“, šla do kuchně, takhle „ustrojená“, a na zástupce chef de cuisine, čo má dělat. Musí mít vlastní svačinárnu. „Vévodi“ mají pause. „Vévoda“ sedí, před sebou talíř se Schnitzelem, Kartoffele a Gurkensalat (personální menu – byl to velkej hotel). Bagruje, s příborem neumí. Zatím dobrý. Vydává u toho horší pazvuky než prase u koryta. Na hraně, ale ještě dobrý. Přijde kolega, kolegyně, co on nezná. To ho rozruší. Ale zase, chvíli trvá, než si všimne. Tak bagruje, chrochtá, a najednou – tak jak je, s plnou hubou, bagr s Kartoffelí na půl cesty do mordy – začne zírat do „nový“ kolegyně. Postaví se mu pták, je totálně mimo. Sedí, čumí, Kartoffele padaj z kanálu na stůl. Po cca minutě (což je ale sakra dlouho!) se rozmáchne tou hnátou s bagrem plným Kartoffele, Kartoffel letí přes celou cimru a chce něco říct, akorát že zapomene, že má plnou mordu, takže, nacpi si plnou hubu Schnitzelu, Kartoffelí a začni mluvit – a uvidíš, co to udělá! A to jsou ještě malý věci. Měli v jídelně zářivku. Zářivka ruchovala, ale se posral startér / tlumivka, zářivka začala hučet a občas problikla. Dobrý, tak se to nahlásilo na údržbu, údržbář přišel, zjistil, kde je zakopaná kočka, a že zejtra koupí ten posranej Hebel, pozejtří vymění a mañana. Njn, jenže „vévoda“ měl Pause. Přišel, sednul, začal bagrovat, a najednou se zastavil (podobně, jak popsáno výše), protože slyšel hučení. Pak se hučení zvýšilo, „lord“ sebou škubnul a pak světlo zhaslo a zase rychle začalo svítit a to se asi dvakrát opakovalo. A vévoda dostal křeče, svalil se na podlahu, začal sebou škubat a volali se las ambulancias.
Tak šatna se „honoraci“ vybavila, byl to velkej hotel, ale s jídelnou byl problém. Tak se „hrabatům“ vybavil alespoň stůl na šatně a jo, většina bagrovala tam a byla spokojená. Ta šatna se upravila, aby byla „vévodům“ odporna: údržbář dal pryč zářivky a namontoval tam svítidla na žárovku, aby prostě nehrozilo, že to bude hučet nebo blikat. Na radiátoru vyměnil automatický odvzdušňovák za klasický, aby nehrozilo, že to udělá „ksss“, „vikomt“ se lekne a někoho píchne jídelní kudlou. Třeba… 🤷♀️
So wie so, chráněná dílna skončila. Prostě a jednoduše, i když „vévodi“ v podstatě pracovali zadarmo (prostě jejich mzdy pokryly téměř dotace), tak to za to ty nervy nestálo. A za náklady navíc – za prostoje kuchyně, protože „vikomt“ donesl gastrošu, ho jeblo a se volali las ambulancias. Za vybudování speciální, „baronům“ odporne, šatny. Etc., etc., etc.
Oni dělali práci pro maximálně dva lidi na dvě šichty, takže pro maximálně 5 lidí. A bylo jich tam kolem dvaceti. Jeden dělal čtyři hodiny, pak druhej dvě hodiny, třetí „kněžna“ chodila na 3 hodiny, atd. Prakticky se všemi byl nějaký problém, byli nespolehliví a nedalo se to nějak smysluplně řešit.
A proč to bylo takhle?
No, protože spousta držitelů invalidního důchodu jsou pacoši s hlavou, tak to prostě je. V podmínkách, které podepíšeš, abys dostal dotace je – zjednodušeně řečeno – že musíš klienta zaměstnat, pokud ho pustí lékař. A lékař ho pustí, jo, až ho třeba třikrát jebne, tak přijde o zdravotní způsobilost (a ty mu vyplatíš zákonné odstupné, a to ti nikdo nezaplatí!). Ale než ho jebne potřetí, než přinese praktikovi papír, ze kterýho je patrno, proč že ho potřetí jeblo, tak tam prostě je.
Nemůžeš zřídit chráněnou dílnu, a že 🤪 😵💫 nebereš. Nemůžeš, to by byla diskriminace. Njn, jenže zrovna tahle práce by byla ideální pro pohybově indisponované s ID I. a II. stupně. Jeden by šel do sklepa, naházel Kartoffele, přinesl a mohl by si sednout a odpočinout. Druhý by je hodil do myčky, zapnul, sednul si, Kartoffele se nějakou minutu myjí a on by si zase odpočinul. Třetí by je hodil do škrábačky, zapnul, sednul, odpočinul a tak pořád dokola. Nebyl by s nimi problém na šatně, v jídelně, nikde.
Jo, jenže tohle prostě nejde.
V jednom nejmenovaném obchodním řetězci, kde jsem kdysi dělal, a to na trošku vyšší posici, než je prodavač specialista, se ke mně dostalo, že řetězec zvažuje zřídit na obchodech chráněnou dílnu. A protože jsme se o tom nějak před tím se chefkou bavili, jak to vypadalo v chráněný dílně v gastru, tak mi donesla ty papíry.
Jednoduše řečeno, jejich představa byla, že, vlastně, obchody jsou bezbariérový, invalidi s pohybem dojdou a: jeden bude dělat ve skladu, chystat, a dva, tři, čtyři (podle velikosti prodejny) budou doplňovat, a to to, co zvládnou: dry (hajzlpapír, kapesníky, žrádlo pro koty…),, atp. Tak jsem jí k tomu, tehdy, napsal asi pět stránek. Dal jsem tam i odkaz na legislativu, našel jsem ve veřejným registru dvě, tři smlouvy, hodil na to odkaz – a napsal, co jsem viděl a co slyšel. A že se stejně naivní představou do toho šli, a jak to dopadlo. A ze záměru, samozřejmě, sešlo! 🙄
Jakýkoli soukromý business, a je jedno, jestli je to fabryka, obchod, hospoda, hotel – cokoli, si na sebe musí vydělat.
Jo, fabrika se jako chráněná dílna postavit dá. Nebo nějak upravit. Ale kdekoli jinde je to téměř neřešitelné, nebo řešitelné, ale s neúměrnými náklady.
Když máš fabriku dedikovanou jako chráněnou dílnu, tak jde vytvořit systém, že se to oplatí. Mistry jim dělaj pacienti s pohybem nebo mírně retardovaný a mañana. Kdekoli jinde to prostě nejde, a aby „vévodi“ dostali, co potřebují, a aby to nemělo nepříznivý dopad na ostatní provozy, je prostě nemožné.
Pomohla by změna legislativy, aby si mohl majitel chráněný dílny sám nastavit kriteriony pro přijetí, samozřejmě nediskriminační. Sorry, ale kdokoli soudný, kdo by viděl a zažil to, co jsem výše popsal, pochopí, že nejde o diskriminaci pacošů s hlavou, že pacoši s hlavou jsou v chráněný dílně v hotelu prostě nezaměstnatelní, ale že to ničemu nevadí – že tím zbude místo pro pacoše s pohybem, lehkou demencí, atp. a mañana.
Jo, jenže to prostě nejde. Má-li uchazeč o zaměstnání ZPS a pustí-li ho lékař, vzít ho prostě musíš.
A změna legislativy taky není tak easy, jak by se mohlo zdát. Jsou na to dotace z fondů ES, to se řídí právem ES a přes to vlak prostě nejede.
Tak se ale potom nediv, že chráněných dílen je, kolik jich je. Ono jich zase až tak málo není, protože pokud jsi s to podmínky vytvořit, tak se to pořád sakra vyplatí.
Jenom to opravdu nejde všude. A protože žijeme v postindustriální ekonomice, většina lidí pracuje ve službách. A bude jich přibývat. A ve službách je chráněná dílna opravdu výjimka. Jsou, ale je jich velice málo.
Znám kavárnu, která jela roky jako chráněná dílna. Víš, proč to skončilo? Teda kavárna neskončila, ale už není chráněnou dílnou?
Protože tam pracoval pacient s hlavou, teda to byl zjevně. Njn, jenže on byl krom toho rovněž pacient s mrdem. A sexuálně tam obtěžoval tříletý dítě před rodiči.
On za to nemohl, ale nikdo to o něm nevěděl. Je lékařské tajemství, ty mu dáš papíry pro doktora, on je donese potvrzený. Že je na palici, lidově řečeno, vidíš. Že je úchylák – opět lidově řečeno – nevidíš, to se projeví až za nějakou dobu.
No, tak se to projevilo a bylo to velký. Fotr ho chtěl pomalu zabít, čemuž se úplně nedivím. Přijeli Carabineros, přijel majitel kavárny. Pacoše Carabineros odvezli do psychiatrický nemocnice, byl trestně stíhán, shledán nepříčetným, takže zproštěn obžaloby a poslán na ústavní léčení. Tam byl asi tři roky, pak ho pustili a pokračoval v léčení ambulantně. Prý to s ním není lepší, ale nedělá ve službách, a tak se zatím drží.
Chef po tom okamžitě chráněnou dílnu zrušil. I když vracel dotace a platil sankci. Nedivím se, jako tohle ti pohřbí business Ein, Zwei, Piss… 🙄😒🥱
Tak si přestaň stěžovat a zkus se někdy na svět podívat také optikou druhý strany. Zjistíš, že to není tak easy, jak si to ty lakuješ ve svý dementní palici… 🙄😒🤦♀️
Upravil/a: quentos
|
0
před 21 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Mám dojem, že je jich dostatek!
Seznam:
https://chranenedilnyozp.cz/dilny/
Možná, až příliš mnoho…
Je řada chráněných pracovních míst. Namátkou u nás: Jídelna, kde
vaří a pomocné práce dělají OZP (včetně mentálně retardovaných),
V Tříkrálové kavarničce, jsou zaměstnané 3 ID(pouze pro ně) – s 6h
pracovním úvazkem. Celá jedna „fabrika“ je založená na práci osob
s OZP. Je zde chráněné bydlení a také chráněná dílna (osoby
s mentílním postižením).
Je to v každém okresním městě (několik takových organizací).
Je dobré si uvědomit, že jsme v kapitalismu.
Stává se, že někteří zaměstnavatelé, založí své živobytí, na
zaměstnávání takových osob. BEROU DOTACE OD STÁTU, na taková pracovní
místa. Někdy tam lidé „dřou, za nízké mzdy“ (spoléhají se, že mají
ještě ID).
Někde byli až zneužíváni!
OSOBY S OZP, KTERÉ MAJÍ 5 ŠVESTEK (V HLAVĚ), POHROMADĚ.
NEPOTŘEBUJÍ ŽÁDNÉ CHRÁNĚNÉ DÍLNY!!!
Pracují ve svých i jiných oborech. Na plný úvazek (pokud zvládají), nebo
na část úvazku (po dohodě se zaměstnavatelem).
U OSOB S ID I. a 2. STUPNĚ, SE PŘEDPOKLÁDÁ, že pracovat budou (hlavně,
když se chtějí dočkat státního STAROBNÍHO důchodu).
Tam, kde není těžká, fyzická práce (vyžadující, dobrý zdravotní
stav), ZAMĚSTNAVATELÉ, OSOBY S ID VÍTAJÍ. včetně drobných
živnostníků. Mají za ně odpočet z daní (již vypočtených), podle
stupně invalidity.
Pracovala jsem 28 let v ID (z toho 21 s úplnou, po úpravě 3. st.
invalidity)., V HPP. Doktor (zaměstnavatel), si za mne, každý rok odečetl
30 tisíc z daně. ve 2. stupni 18 tisíc.
Mívala jsem i souběh zaměstnání (DPP, DP, OSVČČ).
ONO JDE HLAVNĚ O TO, CO ČLOVĚK UMÍ (JAKÉ MÁ ODBORNOSTI). PAK MÁ ŠIROKÉ
MOŽNOSTI. Má zaměstnavateli, co nabídnout!!!
Stále jsem pracovně aktivní (3h/5 dní týdně). Nezkrátí se mi žíly,
nezakrním a nějaká kačka k důchodu, se, při dnešní drahotě hodí!
MÉNĚ PŘÍLEŽITOSTÍ, BÁVÁ, PRO OZP S NĚJAKÝM TYPEM MENTÁLNÍ
RETARDACE. Ale pro ty jsou minimálně, v OKRESNÍCH MĚSTECH, Chráněné
dílny. Ony mohou zřídka pracovat, BEZ DOZORU! Pod dohledem, nejsou schopny
samostatné príce. Někdy najdou uplatnění, jako pomocníci v kuchyni apod.
„Hlídat“, takovou osobu, není snadné......
TĚŽKO ŘÍCÍ, HAKÁ BUDE BUDOUCNOST. 😉
DEMENTI PŘIBÝVAJÍ, SOCIÁLNÁ FOBIE, PANIKA Z LIDÍ, ÚNAVOVÉ SYNDRPMY,
atp. Ti bývají velmi těžko zaměstnavatelní. Zvlášť mladí, kteří NIC
NEUMÍ, NEMAJÍ PRAXI, VŠEHO SE BOJÍ A jejich chování, je nevyzpytatelné.
Potřebují dohled a musí sejim neustále říkat, co mají dělat, teď, co
pak… kontrolovat je. Takových pracovních míst, opravdu, mnoho není, jen
v těch Chráněných dílnách (vždy v okresních městech jsou).
Upravil/a: da ny
|
0
před 21 dny
|
0 Nominace Nahlásit |