Proč je ekonomika včetně té světové tak zranitelná?

Protože ne každý umí hospodařit.

Jedno z toho můžou být třeba ekonomické bubliny.. Nereálná nadhodnota něčeho, je to uměle nafouknuté, po něčem může být velká poptávka (taky na základě nějaké klamné spekulace, že se to dá určitým způsobem využit… I když nedá), ale bez odpovídající hodnoty a až bublina splaskne, tak to znamená všeobecnou ztrátu pro všechny (nebo skoro všechny), kteří jsou s tím spojeni, investovali do toho, vlastní to (vydělá na tom třeba pár těch, co toho včas využijí a zbaví se toho, než to spadne).
https://www.lyn­xbroker.cz/in­vestovani/bur­zovni-trhy/burzovni-informace/obcho­dovani-burza/nejvetsi-investicni-bubliny-v-historii/

Dál třeba akcie, burzy a akciové společnosti. Jedno je třeba otázka spekulací, jindy se to drží podle veřejného mínění (a podle způsobu držení, vlastnění a celého organizování.. Ale to nebudu rozepisovat) a tedy podle poptávky. Někdy stačí nějaká informace, podezření, špatné tušení, čili může to být třeba nějaká zpráva o problémech firmy, snížení hodnoty akcií a podobně a hodnota akcií skutečně začne klesat, protože se držitelé rozhodnout prodávat, poptávka klesá, hodnota taky… Hodnota na základě nabídky a poptávky a poptávka zde začíná klesat na úplné minimum, nabídka však zůstává, dokonce začíná velice převyšovst poptávku, ale její cena klesá (ti chytřejší kupují, protože ten propad je zpravidla dočasný… Pokud to firmu nezničí… A pak se zase začne hodnota zvedat a ti co nakoupili pod cenou pak zbohatnou).
Pro příklad Bezos je předpokládaný nejbohatší týpek planety, většina jeho bohatství (tak jako u plno dalších bohatých) tvoří převážnou část jeho bohatství právě hodnota firmy. Kdyby se třeba Bezos rozhodl, že prodá většinu nebo dokonce všechny své akcie, tak v ten ráz jejich hodnota padne… Tím se smrskne i jeho majetek (on ho teoreticky celý najednou ani prodat nemůže ani kdyby chtěl… Musí po částech, pokud chce prodávat).
https://www.qu­ora.com/If-Jeff-Bezos-sells-all-his-stock-in-Amazon-will-Amazon-stock-crash-So-will-this-make-it-impossible-for-him-to-sell-stock-quickly

Třeba měny též nemají žádnou hodnotu. Reálně měny nejsou peníze, i když se jim tak říká (nemají skutečnou hodnotu). Jejich hodnota je nominální (pevně daná, psaná, avšak ve skutečnosti nehodnotná), existuje jen díky akceptaci (až toleranci) veřejnosti. Všeobecným přijímáním (a používáním) těchto nehodnotných peněz (měny).
Pak tu máš třeba inflaci, deflaci a hlavně i hyperinflaci – kdy ta měna ztrácí veškerou svou hodnotu a stává se takovou, jaká je ve skutečnosti = bezcenná.
https://cs.m.wi­kipedia.org/wi­ki/Deflace
https://cs.m.wi­kipedia.org/wi­ki/Hyperinfla­ce

Co se týká pandemie a podobně, tak to je otázka omezení. Zavírání, nehospodárnost, omezení zdrojů, práce… Čili podniky podnikají, lidi a ostatní firmy od nich nakupují. Když je toho spousta omezena, vše začíná klesat (produkce, poskytování služeb, příjmy, zisky i celý tok peněz)..
Samozřejmě se dá snad vždy přizpůsobit a dokonce na krizích i zbohatnout, nebo prostě „jen“ zvýšit příjmy..
Avšak to většina nedělá, neumí a když už mají nějaké omezení, nesnaží se s tím něco dělat, ale prostě stagnují a upadají.
Čím nižší daně a zatížení ze strany státu, čím volnější, svobodnější ekonomika/trh atd., tím víc ta ekonomika vzkvétá, podnikům se víc daří, mají víc kapitálu, víc možností, větší příjmy i zisky, větší mzdy, větší celkový tok peněz ve společnosti, tím i víc příjmů do státní kasy.
V omezení se prostě vše sníží, tím i ekonomika.

Nedá se vyloženě říct, že je ekonomika zranitelná a snadno padá… Ekonomika je hospodaření (lidi všeobecně – čili firem, podnikatelů, zaměstnanců – jedinců, domácností a nadřazeně tomu hospodaření státu), je to trh, správa majetků, obchodování, když to řeknu jinak, tak spolupráce lidí, kdy jeden něco poskytuje, jiný odebírá na základě obchodu/kupování (v obřím měřítku).
„Problém“ je, že vše je vázáno na sebe a některé, třeba ty bubliny jsou velké. Například pokud padne některá ta velká akciová firma, tak to ovlivní majitele, všechny akcionáře, obchodníky, zaměstnance, v jistě míře i jiné firmy, odběratele/do­davatele a i ty, co s firmou nesouvisí (ale souvisí s tím lidé, kterých se dotkl krach té firmy.. Přestanou od té jiné firmy odebírat atd) … Oni zchudnou (a může jich být velká spousta) a to samozřejmě ovlivní celou společnost/eko­nomiku. Lidi nebudou mít, co utrácet, jiní můžou mít dluhy (které nezplatí, což ovlivní i věřitele a ty jiné firmy) a tak dále. Prostě ubyde kapitál, někteří lidi a firmy zchudnou a pak o něco můžou zchudnout další a další (ztratí odběratele/zá­kazníky, sníží se jim příjmy, oni zase propustí zaměstnance a ti zase taky přijdou o peníze/kapitál a ani oni nebudou mít, co utrácet… Kupní síla jde do kytek a prostě to může být řetězová reakce, která negativně postihne celou společnost a ekonomiku).
Ale to není zcela běžná situace a třeba samotný krach nějaké firmy nemusí být pro ostatní nic důležitého. Ekonomika prostě funguje, je založená na podnikání (spolupráci, obchodování, toku peněz) a může být někdy omezena, sníží se tok peněz, hodnoty, příjmy,… Ale pak se zase začnou zvedat. Kříže je navíc normální jev hospodářského cyklu. Růst a pokles (a pokles nemusí být nic tragického.. Jen že se dočasně o neoc sníží hodnota něčeho). Vše buď roste, stagnuje nebo klesá… Respektive když něco stagnuje, tak to spíš klesá. Takže buď jen stoupá nebo klesá.
https://cs.m.wi­kipedia.org/wi­ki/Hospod%C3%A1%C5­%99sk%C3%BD_cy­klus

Protože jde jen o pojem/konstrukt, zatímco skutečný život pracuje zcela jinak.

Je to složitá soustava, a čím složitější věc je, tím spíš se po… Navíc se zdá, že ještě nikdo zcela nepochopil její fungování.