Proč by bůh chtěl aby nebyl racionálně prokazatelný?

Obvykle na to věřící mají 2 odpovědi (tedy mně známé).

1. Boží úmysly jsou nevyzpytatelné. (tedy že důvod je pro člověka nepochopitelný)
2. Bůh chce, aby lidé v něj VĚŘILI, nikoliv aby o něm VĚDĚLI.

Mohou existovat i další odpovědi, možná se pochlapí Roman71 a přihodí něco do placu. ;) :D :D

Existence boha je neprokazatelná a nevyvratitelná prostě proto, že neexistuje jeho přesná definice. To je vše.

Člověk jej vymyslel a definoval tak vágně / neurčitě, že jeho existenci nemá smysl ani zkoumat ani vyvracet ani prokazovat. Když totiž řeknete „BÚH je nic a současně všechno, jsem to ja i ty, vzduch i zvíře, je to celý vesmír i jen to nejmenší zrnko písku současně“ tak to zní sice velmi poeticky ale neříká to nic … jak chcete na základě tak připitomělé definice něco prokazovat.

A v tom je i jistá genialita církevních institucí které tak mohou existovat a balamutit i v době rozkvětu skutečného poznání. Ona totiž právě neprůkaznost a neurčitost je pro jakoukoliv církev či náboženství doslova existenční pojistka.

(ano vím že se ptáš na něco jiného, proč BY CHŤEL být neprůkazný kdyby EXISTOVAL … na to odpověď neznám, je to příliš mnoho kdyby)

Upravil/a: anonym

Existence Boha je záhadou a nelze ji racionálně prokázat, ale ani vyvrátit. Tak dlouho jsem byl ateistou a hledal argumenty proti jeho existenci, až jsem došel k víře v Boha.

Ve skutečnosti je otázka ještě zábavnější, když se omezíme na Boha abrahamovských náboženství. Původně si totiž Hospodin s lidmi tu a tam dával rande zanechávající stopy. Například v Exodu je dost zásadní to, že si Mojžíš na hoře Oreb pokecal s Hospodinem v podobě hořícího keře. Následkem byla mimo jiné archa úmluvy.

Pak se také jednou spustil s jakousi Marií. No a protože si nedával pozor, narodil se jim syn, který páchal zázraky a jiné nepřístojnosti. Už dobré dva tisíce let tady o tom klevetíme.

Takže Hospodin je v tomto ještě zábavnější, protože neprokazatelnost vyžaduje až poslední dobou…

Nejlepší vysvětlení zde už zaznělo: Taková neprokazatelnost jako zásadní vlastnost je velmi dobrá obrana. Patologičnost takového vymezení není úplně triviální, takže bych v tom vůbec nehledal úmysl dávných teologů. Prostě hledali vysvětlení, důkazy existence boha (nějakého, nikoliv toho konkrétního) selhávaly, takže nalezli vysvětlení. Vysvětlení, které sice nic nevysvětluje, protože nakonec se vlastně vůbec nijak netýká reality.

Když ale přijmeme předpoklad, že nějaký bůh zhruba ve významu boha abrahamovských náboženství existuje a že nechce být prokazatelný, lze se bavit vymýšlením motivací. V kontextu Starého zákona bych si dovolil tvrdit, že nejpravděpodobnější vysvětlení je to, že Hospodin je malicherný egoistický sadista.

Zdroj: https://www.y­outube.com/wat­ch?v=nXeTsWGPT0w

Nic takového Bůh nemůže chtit. Zastávám názor, že člověk si stvořil Boha k obrazu svému. Sami věřící a říkají, že existenci Boha není třeba dokazovat a že je to jen čistě věc víry. Nic míň a nic víc.

Upravil/a: Kepler

Domníval jsem se a trochu i domnívám stále, že odpověď všichni tuší. Tedy co se týče abrahamovských náboženství, tj. věřící v 1 milujícího Stvořitele. Proto je asi bláhové, že o tom píšu.
a)Bůh by jistě dokázal zabránit rozvratu v nebi a pádu andělů, kdyby chtěl a kdyby každému andělu chodil za patami a stále podrobně vysvětloval, jaký vliv budou mít samolibé a jiné pochybné sklony na jejich duší a kam to povede. Ale určitě základní instrukce dostali a zbytek byla osobní zkouška svobody, lásky, poslušnosti.
b)Prý smyslem stvoření lidí bylo doplnit řady padlých andělů. To se mělo stát v Ráji, kde nebylo pozemské utrpení a zmatky. Zároveň byla padlým andělům nechána určitá volnost tomu bránit. To se jim podařilo již u prvních lidí a důsledkem bylo velké utrpení a smrt nejen člověka, ale postižení všeho, co bylo člověku svěřeno – zvířat, rostlin, hmoty vůbec. Na druhou stranu tento pád měl i určitý zisk a poznání. Ale dá se předpokládat, že Bůh měl v původním plánu dát toto poznání lidem v Ráji později jiným způsobem.
Proč tedy Bůh nechodil Adamovi a Evě stále za patami a nevaroval je? Bylo by to tak opravdu nejlepší?
c)Jidáš byl mezi 12-ti vyvolenými. Osobnost člověka je komplexní věc a vše souvisí se vším. Slyšel vše, co ostatních 11, ale prý si dával stranou peníze ze společné pokladny atd., jeho srdce šlo dvěma směry a ten špatný směr zahlušil ten dobrý. Proč ho Ježíš podrobně od první chvíle nevaroval a nevedl? Bylo by to tak správné?
d)Když Židé chtěli na Ježíšovi znamení, řekl, že tomuto hříšnému a cizoložnému pokolení nebude znamení dáno, jen znamení proroka Jonáše: Řekl – zbořte tento chrám a ve třech dnech jej zase postavím. Ale oni nevěděli, že mluví o chrámu svého těla.
d)Konečně se dostáváme k naší otázce. Máme tu lidi, vybavené srdcem, rozumem, svědomím, svědectvími a zázraky svatých. Vše je ovšem zamlženo snahou protivníka a lidmi, kteří se, většinou nevědomě, na jeho snaze podílí. Už v Evangeliích čteme, že Ježíš se nijak zvlášť nesnažil věci lidem vysvětlovat a někdy mluvil v podobenstvích. Věřícím tedy nezbývá, než považovat Boží skrývání se jednak za nejlepší způsob zkoušky svobody a jednak možná i za jakýsi druh spravedlnosti, který si vyžádal Satan po pádu Adama a Evy. Tím vším nechci říct, že věřící člověk je automaticky lepší, než nevěřící, věc je daleko obsáhlejší.

Boha nikdy nikdo neviděl.V Bibli se píše, že člověk ještě před spácháním hříchu s Bohem rozmlouval. Bohužel pro nás si později člověk zvolil cestu neomezeného poznání, což bylo proti vůli či plánům Boha. V podstatě si zvolil zlo,které je jak známo „racionálně prokazatelné“. Vše se tedy odehrává pod taktovkou bývalého „Světlonoše“.
Vliv Boha na dění na Zemi je z toho důvodu zřejmě jen omezené, pomáhá jen těm, co v něj nepřestali věřit, či lidem dobré vůle a s dobrými úmysly.
Kdyby byl Bůh „racionálně prokazatelný“, nebyla by možnost v něj věřit nebo nevěřit.

Všechno jsou jen dohady. A je to bič na ty, kteří se nechají oblbnout. Bůh není, nikdy nebyl a nikdo ho nikdy neviděl. Věřím tomu co je hmatatelné. Nemůžu věřit něčemu, co neexistuje.