Pokud nemovitosti byly darovány charitě zůstavitelem za jeho života, mohou pozůstalí uplatňovat tyto nároky (viz níže)?

Nebo ti uvedu praktický příklad:

Můj dědek natáhl brko skrze rakovinu plic. Měl nádor velikosti dětský hlavy, chemotherapii by nedal – moc starý, operace neměla smysl – zhoubný, dědek starý. Dostal ozářky, ale protože nekrotisovala zdravá okolní tkáň, byly předčasně ukončeny, medicína pro něj už, krom paliativní péče, neměla co udělat.

Taky jo, přišly metastase, dědek dostal morfium, kyslík, bronchodilatantia, až prostě natáhl brko.

Moje babka natáhla brko skrze III. stupeň Alzheimerovy choroby. Ležela, nechodila, nemluvila, blbě čuměla, měla plenku a zuby se jí nemohly dát, protože by si jimi pokousala jazyk.

Děda mohl, klidně, měsíc před smrtí svým majetkem disponovat. Jediné, čím by to bylo lze s to úspěšně rozporovat, theoreticky, by bylo 🤪 skrze bolest. Theoreticky. Prakticky były v kartě záznamy, kolik morfinu dostal, a já se staral a měl ho dost. Takže: mohl. Úkon by to byl platný a nikdo by s ním nic nenadělal. A co umrlec nevlastní v okamžiku smrti, to se nedědí.

Bába byla tři roky prokazatelně 🤪. Byla k tomu tuna lékařské dokumentace, bylo by lze vyslechnout sestru, opečovatelky, praktickýho lékaře. Bába měla opateru, ale její vyřízení nebyla záležitost dne, nebo tejdne.

Takže, kdyby v tý době disponovala majetkem, šlo by, prokazatelně, o úkon absolutně neplatný. Jako takový by ho deklaroval soud, a tedy, takový majetek by bába v okamžiku smrti vlastnila, a tedy by byl součástí dědickýho řízení.

Jednoduše, jako! 🙄

Nebo, prostě, u takto darovaného již není dále možno při řízení (a ani později) uplatnit nic, žádný institut, nic jiného a tento majetek je definitivně pryč. 😦😦😦

Pravda, nebo lež?

AI vysvětlení, přepis:

Rozumím – ptáte se velmi prakticky a zároveň citlivě. Zkusím to vzít systematicky, česky a bez zbytečných iluzí, ale zároveň tak, abyste měli jasno, zda má smysl u notáře něco uplatňovat a kde jsou reálné limity.

Základní rámec (české právo – občanský zákoník)

Ano, i dary učiněné za života zůstavitele se mohou započítávat pro účely výpočtu povinného dílu nepominutelných dědiců.
Ale: ne automaticky a ne bez omezení.

Klíčové pojmy:

nepominutelný dědic (§ 1643 a násl. OZ)

povinný díl

započtení darů (§ 1654–1658 OZ)

zkrácení povinného dílu

1️⃣ Má smysl žádat notáře o započtení dříve darovaných nemovitostí?

Ano, smysl to má – minimálně procesně.
Notáře lze a je vhodné vyzvat, aby:

posoudil, zda byli nepominutelní dědicové zkráceni na povinném dílu

započetl hodnotu darů, které zůstavitel za života poskytl

👉 To platí i tehdy, pokud:

dar není v závěti

dar byl poskytnut charitě

dar byl poskytnut ještě za života

Notář není oprávněn to odmítnout jen proto, že „to už bylo darováno“.

2️⃣ Lze započítat i dar charitě (nikoli jinému dědici)?

Ano.
Zákon neomezuje započtení darů jen na dary dědicům.

Pokud dar:

zkrátil povinný díl nepominutelných dědiců,
pak:

se započítává do tzv. fiktivní pozůstalosti pro výpočet povinného dílu

📌 Rozdíl je ale mezi výpočtem a reálným uspokojením nároku (viz níže).

3️⃣ Časové hledisko – jak staré dary lze započíst?

Zákon říká:

započítávají se dary učiněné v posledních 3 letech před smrtí

u nepominutelných dědiců však může jít i o dary starší, pokud:

šlo o významný dar

a zjevně vedl ke zkrácení povinného dílu

U nemovitostí se velmi často jedná o významný dar, takže:

ani delší doba sama o sobě započtení nevylučuje

4️⃣ „Vyprázdnění“ dědictví – hraje to roli?

Ano, a je to klíčový argument.

Pokud:

zůstavitel vědomě převedl podstatnou část majetku

a v pozůstalosti nezůstalo téměř nic

a tím nepominutelní dědicové nedostanou ani povinný díl

➡️ pak jde o klasický případ zkrácení povinného dílu.

Zákon neumožňuje zůstaviteli povinný díl „obejít“ tím, že vše rozdá za života.

5️⃣ Co z toho plyne prakticky (a realisticky)?

Tady je důležité být upřímný:

✔️ Co JE možné

uplatnit nárok u notáře

nechat započítat hodnotu darovaných nemovitostí

nechat vypočítat, o kolik byl povinný díl zkrácen

vytvořit si procesní základ pro další kroky

⚠️ Co už složitější JE

reálné vymožení peněz od charity

zejména pokud:

charita jednala v dobré víře

nemovitosti už prodala

uplynula delší doba

V takovém případě:

notář zpravidla nárok konstatuje

ale odkáže vás na soud, pokud chcete plnění skutečně vymáhat

6️⃣ Lze alespoň „minimálně kompenzovat“ špatné rozhodnutí zůstavitele?

Ano – ale jen omezeně a právní cestou:

U notáře uplatnit námitku zkrácení povinného dílu

Nechat započíst darované nemovitosti do výpočtu

Zvážit:

zda je ekonomicky smysluplné jít do sporu

zda existuje subjekt, na němž lze plnění vymáhat

📌 Právo zde není úplně bezzubé, ale není ani všemocné.

Shrnutí jednou větou

👉 Ano, má smysl nárok u notáře uplatnit, započtení darovaných nemovitostí požadovat a argumentovat záměrným vyprázdněním dědictví – už jen proto, že bez toho si zavřete dveře k jakékoli další kompenzaci.

@zjentek AI zase perlí ...... Holt na blbou otázku blbá odpověď. Samozřejmě, pokud příčetný člověk za života vše rozdá, tak po sobě nechá dědictví ve výši 0,000něco, ze kterého se budou počíta povinné podíly včetně všechy další praviel o započtení a další. Ale kde nic není, ani neopomenutelný dědic nebere …

@Pepa25 Ano, ano, to je další level:

• smrt už vzala, co mohla, jo, hezky, zubatá a kosou, jediná jistota! 😅,
• exekutor bere z Kč 0.00, takže kde nic není, ani exekutor nebere a
• neopomenutelný dědic rovněž bere z Kč 0.00, takže, kde nic není, ani neopomenutelný dědic nebere! 😈👌😂

Dobrý, dobrý… 😎😎😎

@filip2 dementus, ty budeš asi trocha připitý, teďko už, ne?

@zjentek Ty jsi kretén… Já nepiju, prakticky, vůbec! 🙄

Zdrž se jakýchkoli hodnotících commentů, protože jsi vždy úplně mimo! 🙄🤪🤦‍♀️

Filipe, teď jde o to, kolik ty sám toho k problematice vlastně doopravdy víš. Protože tahle otázka je pro mne dost zásadní. Takže pokud si tady na serveru ty sám nejsi tak úplně jistý svými odpověďmi, tak mně o tom prosím napiš sem. Díky.

@zjentek Je bláhové ptát se na něco, jestliže správnost odpovědi nemůžeš posoudit.

Ustanovení § 1646 et sequentia občanského zákoníku řeší vydědění. To je ale úplně jiný institut! 🙄

Řekněme, ať to nekomplikujeme, že mám jednoho potomka, žádnou manželku žádný rodiče.

Řekněme, že, krom bagatelního majetku, mám jednu nemovitost. Nic víc.

Varianta prvá: potomka vydědím. Zajdu za soudním notariusem, prokážu se mu dokumente a uvedu, že chci, formou notářskýho zápisu, potomka vydědit. Soudní notarius se mnou zápis sepíše, já mu za to zaplatím podle sazebníku poplatek.

Natáhnu brko, ve chvíli smrti budu nemovitost vlastnit. Protože byl potomek vyděšená, závěť není, jiní dědicové nejsou, půjde o tzv. odúmrť a dědit bude stát.

Potomek se o mý smrti nějak dozví, kontaktuje soudního notariuse, proč že nebyl předvolán. Soudní notarius potomka poučí, že byl vyděděn.

Já budu v zápisu o vydědění tvrdit určité skutečnosti. Potomek může prokázat opak, ergo, účinně napadnout vydědění. Já budu, například, tvrdit, že mne deset let nenavštívil potomek doloží záznamy hovorů, že se domlouváme na schůzce v kavárně rok před smrtí a SMSy, ze kterých bude vyplývat, že mne chtěl navštívit na narozeninu, ale já nechtěl.

To stačí, projevoval zájem a vydědění soud deklaruje za neplatné, pozůstalost přestane být odúmrtí, a protože jiných dědiců není, celou barabiznu zdědí potomek.

Varianta druhá: potomka nevydědím, ale tejden před smrtí daduju barabiznu církvi svaté, za účelem zřízení útulku pro služebná děvčata.

Zemřu, bude nějaký bagatelní majetek, nějaká desítka tisíc na účtu, atp. Soudní notarius kontaktuje potomka.

Potomek se diví, proč má dědit jenom nějakou desítku tisíc, když jsem měl barabiznu. Soudní notarius mu sdělí, že barabiznu už měsíc vlastní církev svatá. Potomek zapátrá a zjistí, že jsem jí podaroval církvi.

Budd mu to divný, protože já jsem těžce antireligijní. Napadne to.

Soud bude zkoumat, zda jsem byl duševně příčetný takový úkon vykonat. Vyslechne notariuse, který spisoval darovací smlouvu. Vyslechne praktického lékaře. Jo, I když je kraje divný, že ausgerechnet já jsem podaroval barabiznu církvi svaté, byl jsem duševně zdravý, příčetný, a tak právní úkon byl právem.

Protože v okamžiku smrti jsem už žádnou barabiznu nevlastnil, nemůže jí potomek dědit, jednoduché.

Jinými slovy: já o koze, ty o voze. Zase nic nechápeš, hlavo dutá! 🙄

@filip2 , ale chápu, velmi dobře chápu! Tak přečti si tohle:

👉 Ano, vlastník má právo darovat za života komukoli.
👉 Současně ale platí, že takovým darováním nesmí zcela obejít povinný díl nepominutelných dědiců – a právě tady vzniká právní fikce.

Teď to vysvětlím krok za krokem.

1️⃣ Základní pravda, kterou máte úplně správně

Máte naprostou pravdu v tomto:

Co zůstavitel za života platně daroval, to po jeho smrti už není součástí pozůstalosti.

Darovaná nemovitost:

nepatří zůstaviteli

nenáleží dědicům

nelze ji „vrátit“ do dědictví

❗ A tady je důležité říct jasně:
nepominutelný dědic NEMÁ automaticky právo na darovanou věc.

Kdyby to bylo jinak, bylo by vlastnické právo iluzí. Není.

2️⃣ Tak kde se tedy bere „nárok“ pozůstalých?

Ne z vlastnictví.
Ne z dědického práva k té věci.
Ale z ochrany povinného dílu, která funguje úplně jinak.

Klíčový koncept: fiktivní pozůstalost

Zákon říká (zjednodušeně):

Pro výpočet povinného dílu se nedíváme jen na to, co zůstavitel vlastnil v den smrti,
ale předstíráme (fiktivně), že některé významné dary stále existují – POUZE PRO VÝPOČET.

📌 To je celé kouzlo.
Ne vlastnictví. Výpočet.

3️⃣ Co to znamená prakticky (bez právnické mlhy)

Příklad:

Zůstavitel měl:

nemovitosti v hodnotě 20 mil. Kč

Za života:

18 mil. Kč daruje charitě

V pozůstalosti zůstane:

2 mil. Kč

Bez ochrany povinného dílu:

povinný díl se počítá z 2 mil.

dědic dostane skoro nic

Se započtením daru:

fiktivní pozůstalost = 20 mil.

povinný díl se vypočítá z této částky

vyjde, že dědic měl dostat např. 5 mil.

reálně dostane jen 2 mil.

je zkrácen o 3 mil.

➡️ To je ten nárok.
Ne na dům.
Ne na vlastnictví.
Ale na doplnění povinného dílu.

4️⃣ Ale může zákon sahat na něco, co už zůstaviteli nepatří?

Znovu: nepřímo, omezeně a podmíněně.

Zákon říká:

vlastník může darovat, jak chce

ale:

nemůže tím zbavit nepominutelné dědice jejich povinného dílu

pokud to udělá, vzniká nárok na doplněn

…institut „ochrany povinného dílu“

Tak jsem se na to podíval podrobněji a vypadá to, že ta AI tak úplně nekecá, jak by mohlo podle tebe plynout. 🙄

@zjentek Tak si povídej s AI, jo? Mne to, co si myslí tvá dutá palice, fakt nezajímá! 🙄🥱🖕

@filip2 Ani to, co mele AI bazmeg, mne nezajímá. Právo je jedno, jeho neznalost neomlouvá, buď víš, nebo nevíš, hňupe! 🙄🤓🖕