Placete casto

Když už,tak smíchy,nebo vzteky

Jj, a taky se za to nestydím. A ty kydy, že „[pořádní] chlapi nepláčou“, ať si společnost strčí za klobouk. Proč je asi drtivá většina pacientů psychiatrie a psychologů složena právě z mužů? No nejspíš zrovna proto, že je společnost nutí pláč potlačovat. Pak to takhle dopadá. Ventilovat city musí každý, nikomu se jen tak „nerozplynou“, vždycky se někde ukládají.

pokud brecim, tak brecim spis ze vzteku a bezmoci, nez litosti. /asi podobne jak pisete Vy i kropitko/

myslim taky, ze plac z litosti totiz ubyva vekem, zkusenostmi a zivotnimi kotrmelci. pak uz zustava ten plac ze vzteku.

Nemám s tím problémy.Je to přirozené.Stejně jako smích.Ne že bych štkal,prostě mi občas tečou slzy.

Každá nespravedlnost a nečestnost mě vyvede z míry, takže občas se u mě objeví bez ohledu na můj věk slzy lítosti. Musím říct, že toto dědictví po rodičích se mě dost natrápilo a stále trápí.. Ale podle tvrzení lékařky jsou i slzy určitým způsobem uvolnění.
Občas pláču i od smíchu, ale zase tolik příležítostí ke smíchu nemám.

Musím se přiznat že naposledy jsem plakal když mi na podzim umřela jedna andulka a za měsíc na to druhá.Měl jsem je 10 let,byly ochočené.Ještě dnes na ně myslím a je mi moc smutno.Také je mi smutno když si vzpomenu na školu,spolužáky a na bezstarostné mládí.

Dříve jsem plakala častěji. V současné době se snažím více řešit.
Nejčastěji mě rozhodí nespravedlivost a ubližování dětem a zvířatům. To si připadám bezmocná.

Já brečim většinou když se hádáme s partnerem a on je napitej a říká hnusný věci. To je tak jednou za měsíc.
Pak brečem když si vzpomenu na maminu jak byla ochrnutá a špatně mluvila a chtěla mi svojí špatnou řečí vysvětlit ty ženské věci a já jí vůbec neposlouchala.
Pak když si vzpomenu na psa který byl moc hodný, já ho krmila a pak ho utýrali cikáňata. Je to taky bezmoc. Že už mu nepomůžu. Byl to takoví toulaví pejsek. Hrůza ach jo.

No většinou při nějakém psychickém vypětí. Například jsem dělala diplomovou práci byla jsem pod tlakem. No a to mi pak stačila jen malá hádka nebo někdo na mě trochu přitvrdil a byl pláč.