Udž jsem odpovídala na podobnou odtázku. Ještě i další odpovědi v odkazu.

http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/paleni-carodejnic

Proč se na čarodějnice upalují ženy a ne muži,na velikonoce,nás zase bijou,není to nějaká diskriminace,zau­jatost vůči ženám???

Myslím si, že ženy čarodějnice byly zkušenější, chytřejší, proto se jich čarodějové chtěli zbavit.

Že se nemýlím, jsem náhodou objevila v jednom článku psychologia.
Cituji:
„První, co si musíme objasnit, je to, že to bylo právě křesťanství, které zavrhlo slovo "čarodějka“; bývalo to jedno z nejvíce vážených slov, stejně jako třeba „mystik“ – moudrý muž. Jednoduše to znamenalo moudrou ženu, obdobu k moudrému muži.

Ale ve středověku muselo křesťanství čelit nebezpečí. Existovaly tisíce žen, které byly daleko moudřejší, než byli biskupové a kardinálové a papež. Znaly způsob přeměny lidských životů. Celá jejich filozofie byla založena na lásce a přeměně sexuální energie – a tohle žena umí daleko jednodušeji než muž. A především ona je matka a vždycky jí bude. Dokonce i malé holčičky mají mateřský cit.

Mateřský cit není nic spojeného s věkem, je to součástí ženství. A přeměna vyžaduje velmi milující atmosféru, mateřskou přeměnu energií. Pro křesťanství to byl soupeř. Ve srovnání s tímto nemělo křesťanství co nabídnout – ale křesťanství bylo u moci.
Až do té doby to byl jen mužský svět, a tak se rozhodli všechny čarodějky zničit. Ale jak je zničit? Nebyla to otázka zabití jedné ženy, ale tisíců žen. A tak sestavili speciální soudní dvůr, který měl za úkol vyšetřenování vedoucí k odhalení čarodějek.
Podle křesťanů pak byla každá žena, která měla na lidi vliv a jíž si lidé vážili, chycena a mučena – a to tak, že se musela přiznat. Nepřestali ji mučit, dokud nepřiznala, že je čarodějka. A vzhledem ke křesťanskému myšlení a teologii se význam čarodějka změnil: čarodějka byla ta, která měla sexuální vztah s ďáblem".

Tady máš z wikipedie co znamená pálení čarodějnic,ten název není přesný je to jen pojmenování svátku.
Noc z 30. dubna na 1. května byla pokládána za magickou. Svátek se původně pravděpodobně slavil o úplňku, jenž byl nejblíže dnu, nacházejícímu se přesně mezi jarní rovnodeností a letním slunovratem. Lidé věřili, že tuto noc se čarodějnice slétají na čarodějnický sabat, a skutečně je tato noc jedním z největších pohanských svátků. Lidé také věřili například v otevírání různých jeskyní a podzemních slují, ve kterých jsou ukryty poklady. Hlavním smyslem tohoto starého lidového zvyku byla pravděpodobně oslava plodnosti.

Na ochranu před čarodějnicemi (původně před zlými duchy a démony obecně, čarodějnice jsou až výsledkem inkvizičních procesů) se na vyvýšených místech zapalovaly ohně. Postupem času se z těchto ohňů stávalo „pálení čarodějnic“. Zapalovala se smolná košťata a vyhazovala se do výšky. Popel z těchto ohňů měl mít zvláštní moc pro zvýšení úrody. Někdy se rozhrnutým popelem vodil dobytek k zajištění plodnosti, jindy se přes oheň skákalo kvůli zajištění mládí a plodnosti.

Podobný svátek se slaví v mnoha jiných evropských zemích (Slovensko, Skotsko, Irsko, Wales, Švédsko, Finsko, Polsko, Německo). Různé země označují tento svátek různými jmény.