Avatar uživatele
annas

„Osud drtí, osud povznáší, jak nešťastného, tak šťastného, a co má přijít, nikdo netuší.“ Je to pravda, nebo pověra?

Autorem výroku je moudrý Sofoklés
https://citaty­.net/citaty/4254-sofokles-osud-drti-osud-povznasi-jak-nestastneho-tak-i-s/
--

A. Jde opravdu o pověru, nebo „osud si vždy cestu najde“? (Vergilius).

  1. „Pověra je poezie života,“ prohlašoval Goethe.
  2. Cicero byl jiného názoru: „Pověra je projevem slabé mysli.“
  3. Možná má pravdu české přísloví, které říká: „Pověra dutá hůl, kdo se dá bíti, ten je vůl.“

https://www.ces­katelevize.cz/po­rady/1095927644-kalendarium/217562235­300040/

B. Neplatí, jak napsal Wilhelm von Humboldt: „Je důležitější, jak osud člověk přijímá, než to, jaký osud doopravdy je.“

http://azcita­ty.cz/maro-publius-vergilius/30367/

Obrázek
https://cdn.pi­xabay.com/pho­to/2016/06/25/23/07/as­sembly-1479716_960_720.jpg

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 8Pro koho je otázka zajímavá? vagra, johana 56, Drap, zjentek, anonym, independent, aliendrone, Annemone před 2013 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
johana 56

Odpoveď byla označena jako užitečná

Osud (život) umí být krutý i příjemný. Za uštědřené kopance či fackování občas odmění klidem a pohodou nebo nečekaně překvapí…
Žádná pověra, tak to v životě chodí.

A. Plány a cíle dávají životu smysl, neovlivnitelné je nutné přijmout.

  1. Souhlasím, pověry vznikaly jako lidové vysvětlení záhadných přírodních jevů a chování či vzhledu lidí nebo zvířat.
  2. Není suchem slabý ten, kdo v pověrách (nemusí jim věřit) hledá inspiraci k objasnění skutečných příčin.
  3. Každou hůl je možné zlomit, ani vůl si nenechá líbit všechno.

B. Platí. Schovat hlavu do dlaní a nedělat nic alespoň v rámci možností znamená vzdát se sebemenší jiskřičky naděje na přijatelné řešení.

1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?annas Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
df

Nietzsche tvrdil, že povaha člověka je jeho osudem. Otázka je, jak a proč vzniká povahový rys.

Schopenhauer zas říkával, že osud karty míchá, my hrajeme. V podstatě je to to stejné řečeno jinými slovy.

Napoleon Hill psal, že způsobem nám neznámým k nám mozek jako magnet přitahuje síly, lidi, události

… něco na tom bude

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
Kepler

Co koho čeká nejen nikdo netuší, ale co hůř, ani to často nedokáže ovlivnit. Přesto na předem nalinkovaný osud nevěřím – to je cosi jako pověra.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Drap

Pravdivé je to, že nikdo netuší co ho potká. U každého to bude jiné. Záleží na tom, zda věří v osud či nevěří. Kromě toho, je spousta lidí, kteří sice na osud nevěří, ale přesto si nejsou jisti, zda neni něco výše, co chod věcí budoucích přece jenom nějak ovlivní.
1a2 Zase v tom hraje zda věžím nebo nevěřím. I když nevěřím, tak přesto nevím co mne potká a nemohu dost dobře ovlivnit běh věcí budoucích, ať se sebevíce snažím, aby mne nic zlého nepotkalo. A stejně tak jako báseň může přinést něco nového, tak i osud, a nebo věci které přijdou.
3 O toto lze vzít za pravdivé tvrzení, pokud jsme přesvědčení že věci příští neřídí osud, ale my sami.
B, Opět zde narážíme na to, v co kdo věří. Ať je to jakkoli, tak vše co příjde je potřeba přijímat co nejvíce pozitivně. Ne nadarmo se říká, že vše zlé je i pro něco dobré.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
led

Pre pripraveného „spoliehanie sa na osud“ je rozprávka pre nepripravených.
Odvolanie sa na Osud je zľahčujúce výrovnanie sa s vlastnou neschopnosťou.
Pripravený sa dokáže aj na vrchole hory postaviť víchru,ale nepripraveného aj vánok zlomí k zemi.

Vzhľadom na dĺžku úryvku pokračovanie o osude vkladám do diskusie. -->>

1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?johana 56 Nahlásit

Avatar uživatele
zjentek

Souhlasím, že nikdo netuší, co má přijít. Na druhou stranu jsem si jistý, že něco přijde. ;)

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Jiří Bohumil

Podle mne, bohužel-bohudík, je to pravda. A smutnou pravdou rovněž je, že člověk osud ovlivnit nemůže, rovněž jako náhodu, která s osudem blízce souvisí. Bohužel. ☹
A podle mne se většinou, náš osud, pohybuje, sice v nepravidelné, ale v „sinusoidě“. Jednou jsme dole, jednou nahoře.
Důležité je, aby to „dole“ nebylo častěji než to „nahoře“.
Ale to rovněž záleží na celkovém přístupu k životu a k „životní filozofii“, kterou si každý jedinec vytváří na základě svých životních zkušeností, názorů, vědomostí a případně i víry (pokud v „něco“ věří). Tím nemyslím ale pouze víru „církevní“.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
Mc Merkurion

… pověra je to do té doby, než se vyplní, pak už je to osud … například černá kočka, to že přeběhnutí přes cestu přináší smůlu je pověra do té doby, dokud nehamsneme na brzdy a smykem neskončíme ve škarpě ve snaze ji nepřejet …

před 2013 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
EKSOT123

df – „Dávaj pozor na svoje myšlienky, stanú sa slovami. Dávaj pozor na svoje slová, stanú sa činmi. Dávaj pozor na svoje činy, stanú sa zvykmi. Dávaj pozor na svoje zvyky, stanú sa charakterom. Dávaj pozor na svoj charakter, stane sa tvojím osudom.“ to a mnoho jiného napsal již 500let př. n.l. čínský machr Konfucius. Nietzeho zrovna nemusím.

Osud karty míchá a my hrajem – to je ok, rodíme se do nějakých podmínek, do našeho dalšího života pak zasahuje kdeco a kdekdo, ale my hrajem.

>ještě populární vtip: Osudu neunikneš: Donaldu Trumpovi prý kartářka v mládí předpověděla, že bude bydlet ve státním bytě po černochovi. Vyděšený Trump se prý proto snažil vydělat co nejvíc peněz, aby nemusel do státního bytu. Ale ani miliardy ho před věštbou neochránily.

před 2013 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
df

Pokud existuje osud, pak jedině v případě, že si ho volíme sami před narozením. Jinak by to nedávalo smysl.

před 2013 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
annas

Také si myslím, že máme vše předurčené, i když někdy k cíli dojdeme oklikou, takže v tomto směru je to naše volba.

před 2012 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
led

pokračovanie odpovede:
vkladám úryvok z pripravovanej knihy osude človeka na zamyslenie:
"memento
Život človeka, to je loďka na mori
Letí na vlnách do prístavu, vietor duje do plachiet
Slnko rozdáva radosť.
Vietor trhá plachty, vlny divoko perú, prevracajú loď,
plavci tonú.
Plavec sa šťastne vráti domov a získa slávu.
Stroskotanci na brehu nájdu záchranu.

Osud však býva niekedy krutý.
Slnko páli a vody niet
k hladu ponúka sa Smrť
Raz si hore, raz zas dole.
Si pri brehu a nevidíš ho
Si ďaleko od sveta všetkého a svoj domov cítiš.
Môžeš chcieť, pretože chceš
môžeš chcieť, pretože musíš."

před 2013 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
annas

Děkuji.

před 2013 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
johana 56

@led

Děkuji.

před 2012 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek