Opravdu v roce 1912se potopil zaoceanský parník TITANIC?

„Nepotopitelný“ zaoceánský parník Titanik se vydal na svoji první a zároveň poslední cestu 14. dubna 1912. Po několika dnech plavby se střetl s ledovcem a do tří hodin klesl ke dnu. Po desítky let vědci vyšetřovali příčiny zkázy Titaniku. V roce 1985 dokonce detailně zkoumali také vrak tlející na dně oceánu, ale jedna otázka jim stále zůstávala nezodpovězena. Jak je možné, že se parník po nárazu do ledovce potopil za pouhé tři hodiny? McCarty s Foeckem zapátrali v archivu společnosti Harland a Wolff, která na počátku 20. století postavila kromě Titaniku také jeho dvě sesterské lodě Olympik a Britannik, a došli k zajímavým závěrům.Na stavbu každé z těchto obrovských lodí potřebovali konstruktéři okolo tří milionů nýtů, které měly za úkol držet loď pohromadě. Ale v době, kdy se Titanik stavěl, byl těchto součástí drtivý nedostatek. Badatelé, kteří oba pracují v oboru metalurgie, kromě studia archivních zpráv také pomocí nejmodernější technologie detailně prozkoumali 48 nýtů pocházejících z vraku lodi. V porovnání s kovy, které se tehdy běžně používaly, zjistili, že nýty na Titaniku byly vyrobeny z materiálu druhořadé kvality. Parník, jehož jméno mělo být synonymem pro přepych a bohatství, tak paradoxně ztroskotal na použití levného konstrukčního materiálu. Badatelé tvrdí, že kdyby stavební společnost použila lepší součástky, loď by se udržela delší dobu na hladině, a záchranáři by tak měli více času vysvobodit stovky lidí před utonutím v ledových vodách oceánu.

Tak konspirační teorii o Titaniku jsem ještě neslyšela, jůůů! Další do sbírky :o)
Podle mě není o čem pochybovat. 1912 není tak hrozně dávno. Kde jinde by ta loď byla, ze světa jen tak zmizet nemohla. Do USA plula po určité trase a vzhledem k tomu, že kapitán chtěl trhnout rekord, určitě se nepouštěl na nějaký objevný vyhlídkový plavby po oceánu (aby mohl vrak ležet někde jinde)…
A kdyby se tenkrát nepotopil Titanic, kde by se v oněch místech vzaly stovky lidí na člunech, trosky a těla? Žádná jiná srovnatelně velká loď tehdy nebyla.
Nějak nevidím důvod, proč by to mělo být jinak… Změny nápisů na troskách můžou mít hroznou spoustu důvodů – od odloupání barvy nebo zanešení rytin, přes usazení minerálů z mořské vody, působení rzi nebo usazování korálů nebo podobnejch mořskejch havětí… Nehledě na to, že v té hloubce není zrovna ideální viditelnost a kdoví, co tam kdo zahlídl.

To,co odpověděla Lásenka,tak ten dokument jsem viděla na Viasat-History,bylo to přesně tak,bylo to velmi zajímavé.

Tak nevím. Dokument o Titaniku jsem viděl taky a o nýtech se tam mluvilo, a jejich špatné kvalitě taky, ale v souvislosti, že v tehdejší době neuměli vyrobit kvalitnější nýty a železo. metarulgie nebyla tak vyspělá jako dnes a železo obsahoval na dnešní dobu nežádoucí příměsy, na tehdejší dobu to lépe neuměli.
jdna z posledních teorií o nárazi Titaniku na kru je, že kormindelník Titaniku byl zvyklý na povely z plachetnice, kde na povel na tu kterou stranu točil kormidlem na druhou a tak loď natočil na kru a ne od ní jak dústojník požadoval.
Ale proč se pitvat v tragédii která nebyla z lodních neštěstí ta největší. O potopení myslím parníku Gustafon (?) v Baltu kdy zemřelo mezi 7 –10 tisíci lidí se prakticky nehovoří.