Opravdu tě chtěl – nebo tě jen připravil pro dalšího? Jak je to časté?

Jak má žena poznat, že se nestala součástí tiché, koordinované exploatace – tedy schématu, kdy ji muži postupně „předávají“, sdílí o ní informace, zneužívají její důvěru, a budují kolem ní iluzi zájmu, vztahu nebo bezpečí – zatímco ji společensky, emocionálně či sexuálně využívají jako objekt?

Tento jev má mnoho tváří a názvů: kolektivní grooming, sociálně udržované zneužívání, komunitní predace, tichá exploatace, psychosociální pasování mezi predátory, nebo také síťové zneužití – když jeden muž „zaháčkuje“ ženu a další už čekají, sledují, přebírají nebo pokračují.

Může jít o skupinu mužů v komunitě, partu přátel, pracovní prostředí nebo online síť, kde se předávají informace o „zranitelné“ ženě – často pod záminkou pomoci, zájmu nebo romantiky.

Jak z toho ven, když viníkem není jen jeden člověk, ale celá sociální síť tichého souhlasu, spolupráce nebo mlčení? Když tě nezničí jedním útokem, ale postupným rozkladem důvěry, vnímání reality a sebeúcty?

A co když to začíná jako flirt, útěcha nebo krásný vztah – ale skončí traumatem, izolací a pocitem, že jsi jen „prošla rukama“? Jak to rozpoznat včas, když se vše tváří jako láska, ale funguje to jako strategická manipulace na pokračování?