Odcházeli, jste někdy od návštěvy po balkónech ?

jo jo, měli jsme domluvenou schůzku s mým klukem u nich doma, ale on netušil, že pojedou s bráchou a rodičema na chatu, no a já jsem měla přijít večer do baráku, sousedi ho zamkli já nic netušíc /mobily nebyly/ byla vezeň..
šla jsem do 4 patra naštěstí tam bylo otevřený okno na stříšku a k nim jsem se dostala balkonem, ale u nich v bytě jsem musela strávit celou sobotu až do neděle, když se začalo stmívat..
neumíte si představit ten strach a hrůzu co jsem zažila – vedle sousedi sice to byl cihlový dům na Břevnovském sídlišťátku, ale i tak každé šustnutí a moje srdce bylo v džínách..
měla jsem příšernej hlad, ale oni si vzali snad všechny zásoby sebou a měli tam jeden pytlík varný rejže fůůj aspoň něco tu jsem žužlala dva dny..
pak se modlila, aby byl dole otevřenej barák, abych mohla vyběhnout a hlavně předtím vylízt ven z okna a přes balkon, aby mě nikdo neviděl to jsem se dlouho nemohla odhodlat, no ale už se smrákalo tak jsem vylezla a nikdo mě neviděl hurá..
dole bylo otevřeno a já byla volná :D
Doplňuji:
no jo, ale já vůbec netušila, kdy se vrátěj z tý chaty a navíc naproti bydleli všichni lidi co nás znali od vidění, tak jsem si nemohla ani rozsvítit jen se tam plížit a když jsem si vařila tu rýži úplně jsem se bála škrtnout sirkou, aby nikdo neviděl ten plamínek !!
a ta chuť na cigáro áchjo.. a zpoza rohu kuchyně jsem dole viděla mámu kamaráda z kapely s pinčlem, ta kdyby mě viděla, jak lezu z balkónu, neumím si představit ten brajgl, navíc celý sídliště je doteď takový napůl obývaný bývalými komunisty, připadala jsem si jak narušitel pořádku 🙂

Upravil/a: briketka10

za mladi, ale nie po balkónoch, ale po hromozvode.
Po hromozvode som na návštevu aj prišiel.
Na rozdiel od dotyčného mladíka sa mi na tej návšteve páčilo.

Po balkónu ne, ale oknem jsem v mládí zdrhal několikrát 🙂

Bejvááávalo..))
A kdyby jen oknem! Odcházel jsem také po střeše, po hromosvodu i sklepem přes uhlí jen v trenclích a zasranej jak to prase )) Ten balkon jsem použil jen jednou, musel jsem skočit – bylo to ale jen z prvního patra a dole měkká travička ) Ovšem, moje „odchody“ nikdy nebyly dobrovolné )

Osobně jsem nikde nikdy takto nebyla nucena „lozit“, ale vím, že v Praze kdysi řádil nějaký lupič, který vykrádal s oblibou balkony pouze ve vyšších patrech. Kamarád měl na balkonu v sedmém(!) patře drahá horská kola (jeho i jeho přítelkyně) a myslel, že může být v klidu. Díky lupiči, který byl prý profi horolezec a takto poctivě „trénoval“, o ně nečekaně přišli. Holt, lidi dneska vlezou všude!

ad Briketka10: To je tedy něco! Námět pro Bakáláře jak vyšitej! 🙂