Jakékoli uzeniny obsahovaly převážně maso. Většina byla pouze z masa a koření. Pamatuji , velice dobře a bylo to znát na chuti.

Nepochybně ano. Buřty či párky poctivě udělané jsou delikatesa. Postupem času se začali víc a víc šidit, čímž se toto jídlo degradovalo na téměř opovrhované. Přitom i Malý Bobeš považoval párky za nejchutnější jídlo. 🙂

Jé je,kdo by si nepamatoval to dobré a vzpomínám na buřty a nejen na ně,s láskou!
Doplňuji:
Pro suaeda: Kvalitní uzeniny dělá mistr řeznický pan Dvořák a syn z Arneštovic na Pacovsku. Každý týden jezdím pro jeho,nešizené,vý­robky a jako řezník samouk,před nimi smekám!

Upravil/a: anonym

Nejen buřty,ale všechny uzeniny měli chuť masa,to byla mana a uzený vonělo.To co prodávají teď má jednu univerzální chuť zvanou humus.

http://ekonomi­ka.idnes.cz/jak-chutnaji-dnesni-burty-vselijak-dth-/test.aspx?c=A020806­_082720_test_jan

Lepší čtení,než kdejaká detektivka.

dnes je v uzeninách (prodejně) maso jen na řeznici (řezníkovi).

ve výrobcích, které prodávají, vyjímečně.

Původní buřty / špekáčky byly vyráběny z kvalitnějších surovin. Nemám přesnou recepturu a předpokládám, že ji sem někdo zadá.
V buřtech minulosti nebyly separáty a další méně kvalitní maso, které se do našich masokombinátů dováží ve velkém např. z Německa. A samozřejmě tam nebyla přítomna sója, což je velký problém. Přítomnost soji se pozná při klasickém opékání buřtů nad ohněm, kdy místo voňavé měkounké pečínky, po které tekl omastek (samé strašně dobré a nezdravé nechutnosti) je výsledkem tvrdá hmota (něco jako guma).
Ale věřím, že se v zemích Koruny České ještě najdou dobří výrobci kvalitních špekáčků.
Prosím všechny kdo o nich víte – udělejte zde na ně reklamu.

Otec byl řezník, bratr také takže vím jak špekáčky , turista či gothaj chutnají. Jinak byl jsem na trhu v Praze na kulaťáku, buřt jeden za 10 Kč., ale fakt dobrý. Vřele doporučuji. Také řeznictví Gergl/?/ ve Slivenci nemá chybu.

Jak které. Na rozdíl od těch původních ty dnešní mají obsah masa uvedený na etiketě. Viděl jsem s 50%, viděl jsem s 95%. Je na každém z nás, co si koupí.

Do buřtíků se přidávala sojová mouka už za první republiky. Tenkrát nešlo laboratorně oddělit živočišnou a rostlinou bílkovinu. Dřív si to každý řezník hlídal aby mněl dobré výrobky. Kvalitní suroviny a né pomletá kuřata i s kostmi. Které ze smněsi dokáží stroje odcedit.