Odpoveď byla označena jako užitečná

Vážená annas, protože se Kepler z nějakého důvodu přetvařuje a nechce přejít k tomu důležitému (chápu, že Vám v tom brání kulturnost projevu a vůbec společenské ohledy, na které já tak RÁD víte co ;) :D), musím se toho chca necha chopit já.

Ztracený čas je termín, kterému každý rozumí. Nicméně největší záhada na něm je PROČ se v lidové mluvě označuje jako „projebaný“ (a dalšími přívlastky odkazujícími na kopulační aktivity)?

Ať to beru z jakékoliv stránky, osobně bych nevyměnil ani sekundu času takto strávenou za jakoukoliv jinou. Klidně bych měnil čas strávený spánkem, prací, jídlem či pitím – prostě čímkoliv jiným za tento. A to v takové míře, že bych se významně přiblížil k samotnemu velmistru a světovému guru v tomto odvětví – Keplerovi. (jasně že vím, že Kepler je nedostižná meta, je to jen příklad pro objasnění) ;) :D

Musím souhlasit s tím, že na smrtelné posteli lidé litují ledasčeho co neudělali či co udělali, kdyby více toto a méně tamto, jenže věřím tomu, že NIKDO nelituje či nežehrá na to, že v průběhu života hodně souložil. Nedovedu si představit situaci, kdy umírající lituje: „Kdybych jen tak méně souložil a více pracoval“ nebo „Kdybych netrávil tolik času sexem a více chodil do divadla“ atd. – COKOLIV jiné k litování beru, ale tohle NE! :) Takže znovu opakuji kardinální otázku, která zní:

PROČ se ztracený čas označuje jako čas „projebaný“? :o

Tak a teď jsem zvědav, kdo ZNÁ odpověď! ;)

Čas neexistuje, je to jen lidský výmysl, aby věděli od kdy do kdy a co za to (J. Werich). Už u vás někdo zaklepal a vešel Čas? Za nejlepší definici času považuju, že je to řetězec příčin a následků. Takto definovaný čas může být vítězem, když zvítězí nad soudržností a funkcí nějaké hmoty, vč. lidského těla. Holt, ta zatracená entropie. Naopak prohrává, když si dějiny člověk, autor pojmu času, vykládá dějiny podle svého svého. Čas může nesouhlasit, protestovat, ale to je asi tak všechno, co může udělat.

Ano, čs vítězí vždy. I když už tady nejsme, tak čas je tady stále a nakonec vždy vítězí,

1. Asi je to pravda, ale i tak myslím, že hledat starý čas se vyplatí, i když třeba jen ve vzpomínkách a v pocitech které jsme kdysi v daném čase a v dané situaci měli.
2 a 3 Nevím, zda krádež času jde vůbec hodnotit jako krádež, i když nás občas někdo o nějaký čas připraví. Každý jsme stále právoplatným majitelem svého času a je jen na nás, jak s ním naložíme.
4. Bohužel zřejmě toto platí.

Na vše uvedené je třeba hledět s nadhledem a mít stále na mysli, že se dost často jedná o nadsázku.