Nevíte jak se vygumovat z tohohle světa a zároveň nikomu neublížit?

Umíš anglicky?
Jestli ne, tak použij překladač.
Jestli jo, tak čti sám:
http://img.na­dapenny.com/t20/120­37/nadap092255741­060231.jpg

Život někdy stojí za starou belu, to ti nevyvracím.
Ale z každýho průseru je cesta ven.
Vždycky.
Ovšem najde ji jen ten, kdo se do hledání vůbec pustí.
Rozumíš mi? :)

A věc druhá: pokud má v tom tvým zoufání prsty nešťastná láska..nebo cokoliv jinýho z citové sféry..a máš pocit, že neexistuje způsob jak to změnit,.. že ‚bejt šťastný‘ prostě není tvůj osud..
NEVZDÁVEJ TO, NEZAHOŘKNI, NEZANEVŘI NA SVĚT.
A NEZÁVIĎ druhým jejich štěstí…
..protože tohle by byla ta pravá cesta do pekla.
Pokud neumíš najít svoje vlastní štěstí, vyprdni se na to – možná hledáš až příliš intenzivně, zaměřuješ se na velký cíle.. a pro měsíc nevidíš hvězdy ;)
Zkus nějakou dobu vypnout, nehledat nic, nečekat nic – a prostě si jen tak žít.
A zkus se dokopat k nezištnýmu šíření dobra kolem sebe.
Možná to nebude lehký, ale budeš koukat, co se bude dít za věci! :)
Rozdávej úsměv, radost, smích, nezištnou pomoc..a nečekej nic nazpátek.
Dřív či později to ‚něco nazpět‘ určitě dostaneš.
…a myslím, že život ti zas začne chutnat ;)

Tak to nelze. Ty ses na tento svět nezapsals, tak nemáš ani právo se vygumovat

Hoď na sebe deku a pořádně se z toho vyspi.

Postupně co nejvíce odpojovat kontakty a nenavazovat nové. Své okolí připravovat. Ale myslím, že bez ublížení to úplně asi nepůjde. Ach ty vazby, že? Na druhou stranu ale: je to naše věc, když na nás někdo lpí? Nevím…
Mít rád-bezpodmínečně milovat a lpět je rozdíl, samozřejmě…

TO znam.uvedomit si,ze tyhle pocity ma kazdy.nekdo,ob­cas,nekdo casto,ale opravdu kazdy.vzdy si rict.sakra,tak velky mrak nade mnou.ale uvedomit si,ze ono to slunicko nekdy vyjit musí.a zatim neco delat-cokoli,a pokud nejsem schopen,cekat az to prejde a byt vdecny za malickosti.nikdy neni tak spatne,aby nemohlo byt jeste hur.

Koukám, že asi něco bude na tom, když psychologové říkají, že v nepřívětivém počasí mívají lidé temnější myšlenky.

Na tohle není odpovědi. Jak vás jen tohle může napadnout?..

Jste tak neosobní. Proč nepokračujete ve studiu abyste poznal/a ty pravé lidi? Kde jste to zabředl/a? V koloběhu jednoduchých prací typu helé, ty máš čás? Nebo strach z budoucnosti, co kdyby to náhodou vyšlo a měl/a miliony? Ale i tak, raději si koupíš lístek a pojedeš do jiného města na výstavu vín, do muzea, na pívo, a pak se vrátit promrzlá/ý domů a uvařit si čaj, napsat sms, navštívit Odpovedi, lidi ze sousedství posílat do prdelky, pronajmout záhumenek, pěstovat zeleninu, pít čaj, číst, no je toho hodně. Ale přece se nebudeme gumovat? I když tady se gumuje furt osto6.