Něco se naučím a hned to zapomenu

Tomuse říká „navrčení se před písemnou“

Neuč se látku „nazpaměť“ jak báseň, ale zapoj „inteligenci“ a snaž si odvodit jak se k dané věci dostalo.

Třeba v dejěpise to nejde, ale lze si dát do souvisloti nějaké události před tou skutečnou událostí, např. když byl nějaký panovník zavražděn, tak co se před tím stalo, jaká byla nálada ve společnosti

ve fyzice se neuč p=m*v ale hybnost se rovná hmotnost násobená rychlostí

třeba za hmotnost lze dosadit i něco jiné např. ro*V (hustota* objem) nebo to jde napsat ještě složitěji ro * (Pid²)/4lat a fut je to ten vzorec m*v akorát jsem dosadil za hmotnost hustotu*objem válce* čas a zrychlení a čas dá rychlost

Nejspíš by ses měl učit průběžně. Učivo totiž na sebe navazuje, leccos Ti v paměti uvízlo, aniž jsi si toho vědom. Zkus se učit alespoň hodinu denně, pokud bude třeba, tak i více, a opakuj si zpětně to, co ses učil.
Ne nadarmo se říká, že opakování je matka moudrosti.

Nemůžeš to přehánět, odpočiň si a necpi si to do hlavy násilím, a nemíchat jablka s hruškami. Soustřeď se přímo na tu jednu látku, až si budeš jistý, že ji dostatečně umíš, tak se soustřeď na další (nedělala bych to v řádech hodin, spíš dnů.. nebo jeden den přírodopis, další dějepis) :)

V současném extrémně vysokém tempu informovanosti začíná postupně platit,že opakování je matka omylu. Soudím,že to co bylo v hlavě před týdnem ti z ní vygumovali nové zdroje,informace. Málokdo si to přizná,ale lidský mozek ten fofr nedá,není na toto ještě naprogramovaný. Vypni některé zdroje (pc hry,módu,pařby,ba­by,tv,fast food,co já vím,každý nonsense), sám budeš vědět které.

To byl i můj případ, nikdy jsem se neuměl pořádně učit, výsledek byl ten, co popisuješ. Zatímco na ZŠ jsem se učit vůbec nepotřeboval, na SŠ už mi to neumění se učit dělalo problémy menšího a středního rázu a VŠ jsem kvůli toho nedokončil. ☹