Nebyla by také u nás vhodná kampaň, která by upozornila na nebezpečí braní tabletu, mobilu aj. do vany ?

Problém je, že se skoro každý chce starat jen o sebe, ostatní lidé ho nezajímají, obtěžují ho problémy jiných a kdyby jim měl nějak pomoci, tak to asi nepřežije. Potom to na světě vypadá, jak vypadá. ☹

Omlouvám se, neuvědomila jsem si, že nominací otázku uzavřu a nedovím se názory jiných uživatelů. 🙂

mowla,
„hrania sa“ so zbraňou, zdanlivo nenabitou, je žiaľ jeden z najväčších problémov dnešnej spoločnosti. Začína to už hračkami, krvavými „detskými“ filmami, sprevodajstvom. Ľudia si potom mnohokrát neuvedomujú rozdiel medzi atrapou a originálom a už stačí len stisnúť spúšť…Len pozrite médiá.
Ako dieťa som dostala najpresvedčivejšiu „kampaň“ keď pred nami boli z pištole vybraté náboje, skontroľovaná hlaveň a až potom sme sa mohli tejto zbrane dotknúť. Ale v zápale svojich predstáv brat na mňa túto skutočne prázdnu zbraň namieril na mňa, v tom momente mu ju „pištolník“ (majiteľ zbrane) vyrazil z ruky a dal poriadne šťiplavú po hlave (prvý a posledný raz, čo nám takéto niečo spravil) so slovami „Nikdy so žiadnou zbraňou nemier na človeka“. Tieto slová si odnesiem snáď i do hrobu… Pritom dodnes sa pri práci stretávam s rôznymi zbraňami, dobovými i súčasnými.

Nejde o problém „dnešní společnosti“.
😉
Problém některých jedinců, tkví v jejich nedostatečné výchově (viz tebou zmíněný záhlavec od „pistolníka“).
Problém společnosti je pak přílišná tolerance těchto jedinců, jejich omlouvání a bagatelizace jejich ´prohřešků´.
___
Věř, že být na místě onoho „pistolníka“ já, dopadlo by to podobně – nesnáším hraní si se zbraněmi a i když s nimi umím vcelku slušně zacházet, nejsem příznivcem jejich ´rozšiřování´ mezi obecnou veřejnost…
Ale pokud si se zbraní někdo nedostatečně poučený hraje – je lepší, když nedopatřením zabije sám sebe, než aby zabil či zranil někoho jiného.

problém dnešnej spoločnosti o ktorom hovorím, je médiálna výchova krutosti viď rôzne akčné filmy, počítačové hry…