Odpoveď byla označena jako užitečná

LOL – „tajemství úspěchu“, to je téma panečku! A nejlépe instantní návod v jedné větě – kdo to zvládně je ještě krásnější než Aliendrone! ;) :D :D

Není potřeba k úspěchu dělat obvyklé věci neobvykle DOBŘE. (i když to i tak to funguje). Stačí dělat obvyklé věci NEOBVYKLE! ;) :D

Příležitost, resp. její zneužtí/využití je jen JEDNÍM z klíčových faktorů, např. už pouhé její ROZPOZNÁNÍ (bez kterého by následné využití/zneužití nebylo možné) je kapitola sama o sobě. Lze ji využít dobře, ale i špatně, takže sama příležitost NEZARUČUJE úspěch. :)

Proto tvrzení 1b mi přijde přehnaně optimistické.

K 1a – ano, to platí, mohu potvrdit. Všude kolem mě jsou úžasní tvůrčí lidé, kteří chrlí nápady doslova jako kulomet – obvykle nanicózní, nicméně nezřídka i SKVĚLÉ, přičemž ale sami nejsou schopni rozpoznat jejich případný potenciál! A to je zase MOJE parketa, rozpoznám to podstatné, potřebné upravím k praktické využitelnoti a slíznu smetanu! Do té doby ovšem jen závistivě čumím a čekám, nechám se „vést havranem k mršině“ . ;) :)

ad 1c – No to pochopitelně platí, ale samo o sobě to k ničemu není. Podstatné je VČAS „lví jámu“ rozpoznat a vyhnout se jí. ;)

ad 2 – Ano, záleží. Jedna věc je udělat si „kondiční 5ti kilometrovu procházku před večeří“ v parku, jiná je stejně dlouhý výstup na kopec s pytlem cementu na zádech. :D :D :D

ad 2a – Pokud je mi známo, tak tohle je „obnošená vesta“ už od starověku! Dlouho jsme si např. mysleli, že Ramesse II. slavně „zatočil s Chetitiy“ v bitvě u Kadeše – soudě dle oslavných reliéfů na pylonech ve staroegyptských chrámech. Jenže dnes s novými archeologickými výzkumy a dalšími poznatky víme, že to byla s VELKOU bídou plichta! Takže nic nového pod Sluncem. ;) :D

ad 2b – To je přeci samozřemé. Nikoho nepřekvapí neúspěch pitomosti, zato pitomost dovedně dovedená k úspěchu – to už chce panečku SCHOPNOSTI! :)

ad 3 – Smysl rčení mi uniká. Mohem zajímavější mi přijdou jedinci, kteří prohru nesou lehce, někteří až s noblesou – tohle bych TAKÉ chtěl umět!! Zatím jsem se po usilovném sebezapírání dopracoval k tomu, že se při „Člověče – nezlob se!“ v případě prohry nezlobím! Myslím jako MOC… ;) :D :D

Tajomstvo úspechu nie je len v konaní obvyklých vecí neobvyklým spôsobom, ale presvedčíť ľudí okolo, že práve len toto jediné je vrcholom úspechu.

Ano, je to tak. Občas je ale nutné přijít i s něčím novým a neobvyklým.

1. Všechny tři body samozřejmě platí, ale i tak může přijít celá řada dalších neočekávaných okolností.
2. Myslím, že oba dva body platí beze zbytku
3. Možná nejen samotný pes, ale i jiné druhy. Bohužel, člověk k nim nepatří.

Zneužít příležitosti je vysoce nemorální. Například lichvářsky zvednout ceny, pokud je něčeho nedostatek. Kdo ale chce něčeho dosáhnout, měl by VYUŽÍT příležitosti a udělat to chytře. Ano, i obvyklé věci se dají dělat neobvykle dobře. Třeba přijít s výrobkem vysoké užitné hodnoty a z kvalitních materiálů. Když dva dělají totéž, není to nikdy totéž.

U příležitostí není opozdilost moc dobrá, ale tady můžu opozdile něco dopsat, pro zpestření varianta po křesťansku.
Když se člověk do něčeho pouští, zvláště do něčeho většího, jako první je svěřit to Bohu, poprosit o požehnání. Proto třeba mnozí lidé cítili, že nebylo nejšťastnějším startem pro Československo ono stržení Mariánského sloupu.
Při samotném díle ale už, aspoň teoreticky, není pro křesťany jediná priorita zisk, ale to, aby vše dělali s láskou. To obnáší pečlivost, ohled na zaměstnance, na životní prostředí, atd. Trochu se to liší od starozákonního náboženství, snad proto Židé dosahují větších úspěchů. Naopak důsledné křesťanství často vede spíš k prohrám, než vítězstvím, analogicky jako Kristus prohrál.
Trochu odbočím k zemědělství. Už tu byla otázka proč v obchodě nekupujeme slepici, ale kuře. Tam vyplynulo na povrch, jak lidé v honbě za úspěchem opravdu úspěchu dosahují. https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/proc-se-masu-dospele-slepice-rika-kure Bohužel to zdaleka není ojedinělá věc v zemědělství a asi ani v jiných oborech.
Takže se nabízí otázka, co je úspěch. Věřím, kdyby nějaký stát větší stát (třeba Rossia) se vydal jako celek boží cestou, sice by krátkodobě jakoby úspěšný nebyl, ale v horizontu dlouhodobém ano. Co je platná vysoká životní úroveň a úspěch, když potomkům předáme dluhy a jinak vyrabováno.
Jinak, pokud člověk řemeslník, odborník,… něco umí a umí to dobře, a pak přijde příležitost, tak určitě má výhodu. Ale řekněme, že výše postavení papaláši měli v době sameťáku přehled a dokázali toho využít v následujícím období, ať už při legální kupónové privatizaci,nebo nelegálním tunelování. Takže náhoda přeje připraveným, či jak se to říká.