Avatar uživatele
Gus_Fring

Myslíte, že je lepší zdokonalit angličtinu nežli se zlepšovat v druhém jazyce?

Přece jenom, angličtina je světový jazyk. Není pro normálního studenta vhodnější se co nejvíce věnovat angličtině a dalšímu jazyku se nevěnovat?

Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? _Bůh_ před 793 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
Disraeli

Lepší nebo výhodnější pro koho?, záleží, co chceš (někomu je k ničemu i angličtina, když ji nepoužívá/nevy­užije).
Není důvod se omezovat, pokud chceš raději jiný jazyk, není problém. Ale taky vůbec není problém, na/učit se víc jazyků… ono to ani není tolik namáhavé, naučit se jazyk nebo několik jazyků.

Uvedu pár známých faktů z hlediska jazyků a jejich učení:
Pasivní sl. zásoba člověka může mít statisíce slov (ale řekněme třeba 100 000 – protože to se může jedince od jedince i silně lišit), aktivní sl. zásobe klidně jen dva tisíce. Jedna bohatá, druhá chudá, pasivní ale znamená, že je člověk zná (slyší je, vidí, rozumí jim), ale nepoužívá je, nevybavuje si je. Aktivní zásoba je ta, kterou mluvíme a jsou to slova, která si automaticky (během piko-vteřiny) vybavíme. Ta, která používáme v běžné řeči. Vášniví čtenáři, křížovkáří, a ti co hrají různé (třeba deskové) hry se slovy, mají velice bohatou pasivní slovní zásobu, která je jim však celkem na nic – v mluvené řeči. Vášnivý čtenář nemusí umět dobře mluvit… špatně se vyjadřuje atd. Bohatá pasivní, ale chudá aktivní slvoní zásoba způsbuje, že se člověk neumí vyjadřovat (to jsem narážel hlavně na mateřský jazyk, ale platí to i při učení se cizím jazykům).

Každý jazyk má miliony slov (to jsou však různá nářečí, slangy, různé výrazy a vůbec všechno, co ten jazyk obsahuje/obsahoval, ale co kolem 90 % mluvčích nepoužívá a z velké části je ani nezná). Jinak má každý jazyk kolem ± 100 000 slov – ty největší slovníky (s tím, že tam jsou i synonyma a různé variatny téhož slova – taky viz., že člověk zná a používá jen zlomek a to je pod deset tisíc slov.. ta aktivní slovní zásoba).

Pro plynulý jazyk je třeba znát 5 % z „celkového“ počtu slov (tedy z těch cca sto tisíc).
Znalost asi 100 slov pomůže porozumět polovině slov v článcích/knihách. Tzn. cca 50% porozumění toho, co čteš na základě jen toho, že znáš asi 100 nejpoužíva­nějších slov.
Znalost 1000 slov = porozumění jazyka 75 %. Znalost 3000 slov = 90% porozumění.
Každé slovo z toho jazyka, které se naučíme, nám může pomoci odhadnout význam až 60 slov, která jsme předtím nikdy neviděli/neslyšeli.
U každého jazyka, abychom se domluvili a rozuměli 90 % běžných textů, nám stačí znát 3000 slovíček (nejpoužívanějších slov).
Na dokonale plynulou mluvu a dokonalou znalost toho jazyka, dorozumění atd, stačí kolem 10 000 slov, což už je naprostý profesionál.
Tisíc nebo tři tisíce slov opravdu nic není a když si vezneš, že s jejich znalostí už prakticky ovládáš ten jazyk… není těžké se je naučit. Polygloti hovořící 10+ jazyky sami o sobě říkají, že nejsou géniové. Jen se prostě systematicky učí a za rok dají průměrně třeba 2 jazyky (a pak se v nich samozřejmě ještě zdokonalují).

Naučit se několik slovíček (desítek) za den není žádný problém, jsou i různé metody a pomůcky pro snadné a rychlé učení. Není dokonce nemožné naučit/zapamatovat si 100 slov denně, každý den (ale i kdyby jen 50 nebo JEN 30,20). Stačí si to propočítat, během pár měsíců máš ten jazyk v malíku, na aktivní úrovni s plyným porozuměním psaného i mluveného… pár minut denně.
Trocha té gramatiky je hned.

Je úsměvné (nebo spíš k pláčí?), že lidi po letech na ZŠ, SŠ (ale i třeba VŠ) neumí pořádně anglicky (viz „skvělý“ školský systém a forma výuky). Není neobvyklé že plno absolventů škol neumí vůbec dobře anglicky, po 13+ letech, kdy tento jazyk studovali. A on se ten jazyk dá prosím naučit tak za půl roku – a to ten člověk nemusí ani pořádně dřít (a přitom se dostane během té cvíle dál, než ti mnozí studenti za 10+ let). Během roka z něj bude profík ovládající tisíce slov, plné porozumění atd… a tak to máš u většiny jazyků.

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Ametyst

Za mě je lepší se snažit učit i jiné jazyky. Patří to trochu k všeobecnému přehledu a vzdělání objevovat nové.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
elkon

To záleží kdo na co má. Někdo zvládne jazyků více, někdo „horkotěžko“ jeden.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Justin1

Řekl bych, že záleží na tom, jak dobře ovládáš angličtinu a do jaké míry je pro tebe užitečné ovládat i druhý cizí jazyk.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Arne1

Angličtina je sice světový jazyk, ale jen v části světa. I když se anglicky leckde domluvíš, tak například výstražná cedyule na silnici anglicky psaná nebude. A v oblastech kde platí jiný světový jazyk už vůbec ne.
Takže za mne – čím více jazyků, tím lépe.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
zjentek

Dobrá otázka. Život je příliš krátký na to či ono.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
Disraeli

„Dalšímu jazyku se nevěnovat“ je za mě nesmysl a velká škoda. POKUD ten člověk CHCE, v pohodě může. Není to vůbec tak složité, jak se zdá…
Angličtinu si můžeš zdokonalit a klidně se můžeš učit další jazyky. ;)

Avatar uživatele
Disraeli

A že někdo „není na jazyky“ je naprostá výmluva a nic jiného. Každý je na jazyky, jen se někteří učit nechtějí nebo to neumí. Každý kdo není němý a naučil se mateřštinu má obrovský potenciál naučit se snadno jakýkoli jiný jazyk..

Avatar uživatele
cappuccino

Disraeli: Taky jsem si myslela, ze jazyky se daji snadno naucit. Vyucovala jsem jednu divku ze 7.tridy ZS a zjistila, ze existuji lidi, kteri naprosto nechapou, co se po nich chce. 9× neco zopakujes a po desate to rekne spatne!! Takze to nadani nema kazdy!

Avatar uživatele
Disraeli

Talent je zpravidla rozvinutá schopnost. Vlohy jsou o něčem jiném a vlohy/předpoklady má skoro každý člověk pro všechno – jen ta míra se může lišit (že nekomu se něco učí snáz než druhým… ale to nenzamená, že ti druzí se to naučit nemohou). ;) Talent na jazyky je většinou blbost, nejčastěji je to otázka vášně/zájmů. KDo chce, baví ho to, má v tom zalíbení, tomu se to snadno učí (záleží na podnětu).
Třeba je to i přístupem učitele a formou výuky… ;) už v odpovědi píšu, že na školách se žáci všeobecně moc jazyk nenaučí. Za X let mají někteří sotva základy a většina se nedorozumí (a když tak s velkými obtížemi). Celkem k pláči že maturanti neumí plynně anglicky – popřípadě jen malá hrstka – většina se ani nedorozumí. Pokud se nepletu už od 3. třídy ZŠ po čtvrťák na SŠ několik hodin týdně, každý týden kromě prázdnin.. a výsledky bídné. „Skvělý“ školský systém, kdy po cca 11 letech je nedokážou naučit jeden jednoduchý cizí jazyk (a to se týká jen angličtiny… ostatní předměty na tom nesjou líp).

Je to otázka:

  1. chtění a snahy
  2. přístupu a motivace (ze strany toho, kdo se chce učit, popřípadě i ze strany toho, kdo ho to chce na/učit)
  3. metody výuky, postupu

Vlohy/predispo­zice/geny hrají roli! ale naprsoto minimální!!
Nechápavost žáka může být, taky se mu může hůř učit. Často však můžou být chyby i na straně (a přístupu) učitele. Ze strany žáka to zase může být způsobeno nezájmem, nedostatečnou snahou, předstíráním, odmítáním a podobně.

Nový příspěvek