Myslíte si, že je úspěch dostat se do půlky hry Syberia za několik měsíců, když hra je od tří let?

Pokud to za úspěch považuješ, tak je. Já osobně bych to za úspěch zřejmě nepovažoval.

Co je »naše mě«?

Není to úspěch.

… za a) jak může bejt hra těžká, když je od tří let (zdroj: „hra je od tří let“ https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/myslite-si-ze-je-uspech-dostat-se-do-pulky-hry-syberia-za-nekolik-mesicu-kdyz-hra-je-od-tri-let)
… za b) co je pro někoho úspěch, může bejt pro jinýho prohra a naopak (doteď jsem nevěděl, že nějaká taková hra existuje, a vůbec mi to nevadilo) …
… za c) úspěch je, když v mariáši uhraješ betla se třema esama po deseti pivech, vo čem mluvíš, jde mimo mne …

Jedná se o point-n-click adventurku ve které stačí jen pozorně číst dialogy a následně kombinovat jednoduché související předměty, což obvykle z dialogů zřejmě vyplývá. Příčinou tak dlouhého hraní je zřejmě pamět, která zkrátka všechny indicie neudrží v hlavě i poté co se k ní vrátíte za týden, takže je pochopitelné že pokračování hraní vám při takových průtazích pak trvá takto dlouho. Adventury se hrají na jeden zátah, maximálně s denními rozestupy, jinak se v nich v podstatě ztratíte – holt to není tetris 🙂. Pokud poloviční otočení syberie považujete za úspěch, zkuste hned po ní dohrát třeba Dreamfall Chapters, pak si povíme, herní princip podobný, náročnost na paměť však ještě o poznání vyšší 🙂 Stejně tak stojí za dohrání The Book of Unwritten Tales, to pokud by vám ten Dreamfall přeci jen připadal jako trošku moc silná káva.

Upravil/a: anonym