Může mít nešťastný život velkou hodnotu? Je štěstí dar, nebo pouhý výsledek vrozených dobrých vlastností člověka?

K cemu je titul..na co je bohactvi..proc dbat na povest?..Kdyz vedeme radostny zivot nezalezi natom jak a kde !
Robert Burns…

Co je to nešťastný život? Nemít peníze? Nemít práci? Nemít zázemí?…
Každý z nás má jiné priority, je nutné definovat svou představu. Otázka je příliš filozofická. Pak by se dalo odpovědět ve stylu toho, že pokud se člověk z jakéhokoli důvodu cítí nešťastný – ví sám moc dobře, co mu chybí. Ale ví to pouze on. Zatímco jeden ho může mít za boháče, on si připadá jako chudák, protože mu chybí něco, co nemůže získat. A naopak.
Ze své zkušenosti vím, že i když o všechno materiální přijdeš – láska je to jediné, bez čeho se nedá žít. Láska pomáhá lidem překonávat bolest, nemoc, složitá životní období. Jakmile má někdo pro co (pro koho žít), opravdu mu to pomůže. Člověk potřebuje cítit, že ho někdo potřebuje, a že je užitečný. Psychická vyrovnanost v této oblasti přispívá k pohodě, se kterou se dá zvládnout všechno.
Navíc – fyzický kontakt je pro pocit štěstí nesmírně důležitý. Zkus se nad tím zamyslet. Když ti bude nejhůř, ale víš, že je někdo, kdo tě pohladí, přivine k sobě – dostaví se pocit úlevy a tělo začne vyplavovat hormony štěstí (viz prvotní kontakt matky a dítěte – i v prenatálním stadiu).
Lidé jsou ale hodně uzavření, bojí se odmítnutí, výsměchu a zklamání, a proto si nemohou „jen tak“ důvěřovat. Za všechno může přetvářka, do které nás tlačí společnost. Jakmile ale přijdou na to, že základem všeho štěstí, které mohou mít je „jen“ pouhá otevřenost, upřímnost a čistá láska, kterou mají v sobě a jsou ochotni ji „nabídnout“ – nebudou potřebovat tisíce nesmyslných rad, doporučení (zvlášť velcí odborníci „jsou“ v lifestylových časopisech nebo novodobí sex koučové apod.). Umět „mít rád“ se zdá být uměním, ale každý to má v sobě – vždy stojí za to se to v sobě jen „pokusit“ najít.:-)

Podle mě je štěstí souhra náhod, okolností a vlastností člověka. Každý svého štěstí strůjcem.....

Hodnotu má to, co funguje. Štěstí, respektive urputná snaha o něj, očividně nefunguje. Všichni se snažíme o štěstí a v praxi to dopadá většinou velmi nevalně – končíme v podstatě jako feťáci, kterým nejde o nic jiného, než šlehnout si další dávku štěstíčka. Štěstí skutečně hodnotu nemá, co má hodnotu je naučit se snášet bolest a neuhýbat před realitou. Podrobně popsáno tady: http://psycho­analyza.com/jak-zvladat-stesti/

Důstojnost nemá s neštěstím nic společného…důs­tojný, může být každý…a každý své spokojenosti strůjcem…dokud se nesmíříš s tím, co máš, můžeš mít a co ti život nabízí, nikdy šťastný(á) nebudeš…