Může mít čínský čaj a čínské písmo něco společného?

Ano

1. Grafika čínského znaku: = rozsypaný čaj

"Čínský znak se sice na první pohled jeví našemu evropskému oku jako chaotická změť čar, ale v ten samý okamžik si nás podmaňuje zvláštní estetickou harmonií, rytmem a vyvážeností. I když se často v souvislosti s grafickou strukturou čínských znaků používá případné klišé rozsypaný čaj nebo též větvičky – se kterým by dle mého názoru nadšeně souhlasil mnohý zenový mistr – ve skutečnosti je jejich grafika mnohem pravidelnější, než se na první pohled může zdát.

Podívejme se tedy, čím jsou znaky tvořeny."rs,
https://www.cin­stina.cz/?page=459826b46­a95a9bb3e310cc859e3af­b0

2. Jak čaj ke svému jménu přišel

!Ačkoliv se v Číně pil čaj již po tisíc let, nebyli se staří čínští učenci až do 7. století schopni sejít se u šálku čaje a stanovit, jak onu zázračnou rostlinu jednotně nazývat a kterým znakem zapisovat. Samozřejmě nemůžeme staročínské mudrce ze zmatků ohledně názvu čaje zcela obviňovat. Čína je zemí rozlehlou s mnoha národy a v dávné minulosti nebyla jen jedna Čína, nýbrž mnoho států a tím i mnoho tamních nářečí, ba i odlišných jazyků. Ve velmi dávné minulosti se tak v archaické čínštině začaly pro označení čaje používat dva velmi odlišné znaky.
Prvním byl znak 荼 s přibližnou výslovností „tu“, druhým pak 檟 vyslovovaný jako „čia“. Postupem času však tyto dva znaky v jazyce Han, tedy dnešní čínštině, splynuly v jedno, přičemž znak 荼, jež se později vyvinul v dnešní 茶, druhý znak 檟 zcela vystrnadil, avšak zároveň přejal jeho výslovnost. V čínštině Han se tak od 7. století používá znak 茶 čtený nepůvodní výslovností „čia“, jež se časem vyvinula v dnešní „čcha“. Mistr Lu yu tak již v 8. století pro označení čaje užíval definitivně 茶 s novou výslovností. " atd. "

http://www.ko­keiwa.eu/cesta-caje/jak-caj-ke-svemu-jmenu-prisel

O vzniku čínského písma jsou známy jenom pověsti https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/%C4%8C%C3%AD­nsk%C3%A9_zna­ky
S čajem nemají nic společného, i když je to přirovnání trefné. Koneckonců by tak mohla být připodobněna i latinka, ale tam se čaj rozsypal jen do řádově desítek znaků, kdežto čínština do tisíců. 我很高興我不是中國人 (jsem rád, že nejsem Číňan).