Může dávání almužny být nějaký reflex?

Ne neni. Je tro pouze tvůj pocit, že máš momentálně plnější kapsu.

Snad je to odkoukáno od rodičů. Matky bývají skrblice ale taťci jsou v obchodech a ve všech kšeftech pod dohledem dětí. A tak vidí jak paní doručovatelce dá nějakou korunu navíc, nebo v obchodě. Tak v tom podobně pokračuji. Přirozený jev v placení vidím jinak. Když mi k zaplacení schází 2 koruny nebo jedna, nákup vynechám. Jsem poslední zákazník v Tescu protože pivo má žízeň, tak holce za pokladnou musím dát, vždy je příležitost. V Lidlu byl ale s almužnou problém. V té době tam vyhlašovali jakousi sbírku na dětská hřiště, byla to jejich akce. A zaměstnankyně jsou poučeny o tom, že nesmí vzít dýško. Tak ho sice vzala na voko, ale vhodila do pokladničky. V Albertu je to jednodušší. Když chci dát almužnu, po zaplacení potravin buď vytáhnu na pás prázdné pivní láhve a řeknu že jsem je zapomněl vrátit, ať si je vrátí, nebo vtisknu do ruky lístek z vrátného automatu. A vůbec mě to nesevadí. O peníze jsem se už přestal bát, protože žádné nemám.
Mladší generace už v tom přemýšlí lépe a nedává almužny ani kafčo navíc. Ač jsou úspěšnější, podnikají, přemýšlí a almužnu dávají před svými přáteli a tvářemi.

Jeden postřeh co mě řekl taťka, jo. Mamka šla tedy šli jsme domů po Cejlu a mamce vypadla pětikoruna. Taťka ji upozornil a ona se snad styděla tam se pro to shýbnout. Jak se jmenoval ten Pribináček s jiným názvem, Mixomátor který stával 3 Kčs, na který, aby se mohl koupit, vraceky se skleněné láhve od mléka? A ona, že jí je to jedno? Svou dceru, moji nevlastní sestru dávala na mráz? Dá se něco z dětství zapomenout a něčím se řídit? Podle takového hřbitova určitě ne. Dávejme almužny, ale musíme vědět jestli to má smysl. Zbytek diskuze

A nepletete si almužnu a spropitné?

Spropitné, případně též diskrétní, diskrece, hovorově dyškréce, tringelt, dýško apod., je určitá menší částka peněz dobrovolně přidaná k samotné ceně za nějakou službu, jako výraz spokojenosti zákazníka. Obvykle se jedná o platby za služby v restauraci, v kadeřnictví, nebo za taxislužbu.

Almužna (z řeckého ἐλεημοσύνη – dobročinnost) neboli milodar je peněžní, případně věcný dar věnovaný potřebnému, od něhož za to není očekávána žádná protislužba. V křesťanství je almužna projevem milosrdenství a křesťanské lásky.

Zdroj: Wiki