Mohou se mít všichni lidé na světě stejně dobře?

Co je to vlastně dobře? Asi nemohou, aby bylo by to hezké. 🙂

Vedlo by to k tomu, že ti líní a neschopní by se vezli „zadarmo“ s těmi produktivními.

Ano, všichni lidé se mohou mít stejně dobře.
Záleží samozřejmě na tom, co kdo považuje
za „mít se dobře“.
Podle mne je to stav „ducha“, nikoliv majetek.

Pokud v tomto světe bude vyjádření „mít se dobře“ spojeno s trpkým přívlastkem „na úkor druhého“ nebo „nehledě na to, co je morální“, nikam to nepovede.

Aby se lidé měli skutečně dobře, museli by přestat být nelaskaví, hamižní, sobečtí, bezcitní, líní, a mohl bych ve výčtu pokračovat..

Bez skutečně čisté lásky k bližnímu (tím nemyslím sex) a Bohu – Stvořiteli, se lidem jako celku dařit dobře nebude. Všichni do jednoho by měli mít dobré pohnutky žít v lásce, aby nedocházelo k tomu, čeho jsme v současné době svědky a aby se tato trpká současná historie už nikdy neopakovala.

Upravil/a: Roman71

Vedlo by to k degeneraci lidského druhu

Ke kibucům nebo ke komunismu 😁
Toho bohdá nebude ;)
Každý člověk, společenství má o „mít se dobře“ jinou představu.
Rozdílnost, nároky, schopnosti, prostředí, náboženství to neumožňují.
Tedy nemohou, pro některé by to byla záhuba, pro jiné živoření, které nepřipustí

Bohužel ne. To už Marx s Leninem i Gottwaldem prokázali velmi přesvědčivě. Všichni si byli rovni, ale někteří si byli rovnější, že. Kde by to vedlo, kdyby ti schopní živili ty neschopné, pracovití ty lenochy? Vedlo by to ke ztrátě motivace a celkovému úpadku společnosti. Jak prosté!

Samozřejmě. Ovšem myšlení lidstva by se muselo nutně změnit. Doposud jsme žili v paradigmatu konkurenčního boje, což přineslo rychlejší vzestup, ale není trvale udržitelné. Od jistého bodu, který už byl bohužel překročen, nastává velmi rychlý úpadek vedoucí až k zániku lidské civilizace. Jedinou možností je myšlenkový a emocionální přerod ve společnost spolupráce a sdílení,fungující na základě ekonomiky zdrojů. Technologicky bychom na takový přerod již byli připraveni, bohužel však lidské myšlení se nezmění lusknutím prstů, ale potrvá několik generací. Bude potřeba jisté přechodové fáze v ekonomii, aby byl člověk vůbec schopen dosavadní paradigma opírající se o přežití jednotlivce nebo malé skupiny na úkor ostatní společnosti změnit na pojetí života, kdy bude prospěch jednotlivce STEJNĚ důležitý jako prospěch celé společnosti, což lze realizovat jedině spoluprácí a sdílením, uvědoměním si vlastní hodnoty, kterou máme jeden každý kvantitativně totožnou a tkvící v naší jedinečnosti. Veškeré srovnávání a soupeření na bázi výkonu a majetku tak bude bezpředmětným a laicky přirovnáno – staneme se na duchovním základě součástí vyšší struktury podobně jako z jednobuňečných organismů vzniká mnohobuněčný.
Koho by podobná témata zajímala – podrobně se jim věnuje např: https://forum­.sebesdileni.cz. Zajímavé je Hnutí Zeitgeist a závěrečná Globální moderovaná diskuse.

pozri – T .More Utópia, G.Orwell Nineteen Eighty-Four (1984)

„Mohou se mít všichni lidé na světě stejně dobře?“
Asi tak, ako všetci ľudia musia byť rovnako vysokí, kto o hlavu prečnieva, príde o hlavu, kto je malý, bude natiahnutý…
„Mohou se mít všichni lidé na světě stejně dobře?“
Pokusy o tento spoločenský jav prebiehali mnohokrát v dlhej histórii človeka, formou slobodných osád, komún, štátnych spoločenstiev, aj vo vidinách umelcov, vedcov, ale aj obyčajných ľudí, no dosiaľ vždy zlyhali na tom najzákladnejšom kameni spoločnosti – na človeku. Na človeku, ktorý chcel žiť. Na človeku, ktorého neuspokojovalo len samotné žitie, ale chcel vedieť viac, spoznať viac, mať viac, nechcel ostať stáť, ale ísť vpred. Človek nemôže ostať sám, ak chce žiť, nielen prežiť. Musí žiť v spoločnosti druhu.
Ak by človek nechcel viac, ale ostal vo vývoji stáť, zaradil by sa vývojovo medzi zver…
Dnes sa stretávame s dvoma základnými druhmi človeka pasív, ktorý sa necháva unášať tečúcou riekou vývoja a aktív, ktorý chce sa dostať na jej breh a svoje tempo vývoja si sám určovať.

Upravil/a: led