Měli jste někdy husokůžný zážitek? Co se děje při „jánabráchismu? Skončí tyto fráze jako „šuplíkovky“ či „popukanda“?

Odpoveď byla označena jako užitečná

I když nejsem příznivcem podobných novotvarů, jsem spíše konzervativní, alůe tato podoba je snadno identifikovatelná.

1. Oblečení jako pěst na oko. /nevhodné, výstřední, nepěkné
2. Škudlivý,spořivý, pro korunu by si nechal koleno vrtat.
3. Něco pro štěstí, talisman ze spojení při přání úspěchu – zlom vaz
4. Volné povolání. Pracuje na volné noze, neni vázán stálou smlouvou.

popukanda, je to k popukání
šuplíkovky – tvořeno do šuplíku, nelze z nějakých důvodů vydat
jánabráchismus – vzniklo z já na bráchu, brácha na mě.
husokůžný zážitek. – naskočila mě z toho husí kůže.

„Měli jste někdy husokůžný zážitek?“

Ano, právě teď při čtení této otázky
a pokaždé, když někde na tyto a podobné
hrůzné „výtvory“ narazím.

1 + 2 → Vše je jednoznačné, není co vysvětlovat.
Zajímalo by mne jen myšlení těch,
kdo tyto „zrůdnosti“ používají…

To je jen důkaz květnatosti a humoru českého jazyka. Třeba jako výraz pro tanga: pi**ořezky. Nebo je to druhá vlna národního obrození (s nadsázkou), kdy tuším vznikla nosočistoplena.
Otázky 1. a 2. snad není třeba vysvětlovat, jsou dostatečně popisné.

Čeština je velice tvárná, lidé si s ní rádi hrají a nemají daleko ani ke krutému humoru. Ne tak úplně bezdůvodně nás Němci označovali za smějící se bestie. Nová slova pro nové skutečnosti vznikají prakticky denně. V poslední době mne zaujalo například libozvučné „samobuch“ (sebevražedný atentátník).