Máte nějaké ztracené roky?

Mám a co na tom, už je stejně nikdy nenajdu.

… mám, a na rozdíl od Keplera vím kde jsou: v prd*** …

Řekl bych že ne – jako mohl bych říct, že jo, ale stejně by to nešlo vrátit (a ani bych nechtěl) a to bych pak ani nebyl kdo jsem. Vše je pro člověka nějak důležíté a utváří ho každá maličkost.

Nic není pro člověka promarněné z toho, co už se stalo (i když „promarněné“ třeba byly) vždy to člověku něco dá.

Mám a hledat je nebudu. 🙂

Ani ne, nebyl na to nikdy čas.

Já snad ani ne, ale před pár lety mi dlouholetá kamarádka řekla, při rozhovoru, že si na tu nějakou tu dobu vůbec nepamatuje. Období několika let 🙂

Mám ztracené roky. Jsou to roky, které jsem strávil učením na středním odborném učilišti. Bohužel z důvodu zdravotního stavu a averze vůči praktické výuce jsem SOU nedokončil.