Necháváte se ovlivnit dealery, nebo je posíláte k šípku stejně jako já?

před chvílí jsem dopsal o pouličních prodejcích,což se vztahuje i na ty podomní.
Šmejdi v ulicích
Tím myslím pouliční prodejce a také prodejce ,kteří mají stolek u vchodu do marketu,bez označení firmy a jejího sídla. Zpravidla umí dobře mluvit a mnohdy ani nestihnete odpovědět na pozdrav a již na Vás vybalí fantastickou nabídku. Vysoká provize jej motivuje prodat za každou cenu. Proto jsou tito prodejci stále agresivnější. Jdou s Vámi dlouhý kus cesty, snaží se Vás zastavit, chytají za rukáv, flirtuji, pokřikuji. Mezi jejich nejčastější triky patří:
„Mam tady poslední čtyři kusy“. Tím chce vyvolat pocit, že se zboží velmi dobře prodává.
„Jenom dnes si můžete toto zboží zakoupit za skvělou cenu“. Cena a čas je dalším častým trikem.
„Tak vynikající kvalitu nikde jinde nenajdete“ je další argument. Ovšem výrobky, které se prodávají v rámci pouličního prodeje mají ke kvalitě hodně daleko. Pokud je chce prodejce prodat, musí ve Vás vyvolat pocit, že se jedna o zboží, které nikde jinde neseženete.
„Pojďte nám říci svůj názor“, což jsem slyšel nedávno v jednom marketu. A mělo to celkem úspěch, zdánlivě nezávazně říci svůj názor na kosmetiku.
Zkušenosti těch co naletěli říkají,že je nejlepší nepouštět se s takovým prodejcem vůbec do řeči. Ono sice i pro pouliční prodej platí ustanovené § 1829 občanského zákoníku o možnosti vrátit zboží do 14 dnů od jeho zakoupení,ovšem kde daného pouličního prodejce druhý den či za týden najdeme?

K pouličním prodejcům doporučuji dodržovat několik zásad :
Vyhněte se jim.
Pokud vidím, že někdo takovou činnost na ulici či někde na chodbě provádí. Je to nejjednodušší způsob, jak se s nimi vůbec nedostat do kontaktu.
Nemluvte s nimi.
Nevidíte je, neslyšíte je,nenavazujete s nimi oční kontakt.
Opakujte „ne“.
Je-li prodejce neodbytný a jde za vámi, říkejte „ne“,„nemám zájem“ a hlavně se nezastavujte.
Nebuďte zvědaví.
Nejčastějším důvodem,proč lidé naletí a nechají se zviklat, je zvědavost.
Nedávejte na sebe kontakt.
Pokud jste se již dali do řeči s prodejcem a chce po vás kontakt, důsledně odmítněte. Na dlouhou dobu byste se ho nezbavili.
Nic nepodepisujte.
Hlavní zásada, které se musíte zuby nehty držet.

A v krajním případě se neodbytného prodejce zbavíte jednoduchou otázkou „ Nevíte,policie má číslo 156 nebo 158“?, přičemž ruka může začít hledat mobil.

Nenechávám se ovlivnit a do domu nikoho takového vůbec nepouštím.

Nepouštím nikoho do domu.

Nechám je vykecat přede dveřma a pak se rozloučím…

Miluju, když příjde děda, vnucuje mi Strážnou věž a další křesťanský sr****, chce mi vyprávět o Bohu. Když mu řeknu, že mu nejdřív povím příběh o všemocném bohu Queztzalcotlu, tak se otočí a jde pryč.
Docela je teď asertivně posílám pryč, dřív když mi třeba volal operátor tak jsem je nechal vypovídat a pak jsem to položil:D

Nikomu cizímu vůbec neotevřu. U nás je podomný prodej zakázán (pod pokutou 50 tisíc Kč), stačí říci : zavolám Policii a v ten moment je pryč. 🙂

Krátce, jasně a zřetelně jim sdělím, že nepotřebuji a odcházím.
Spořič vody mi ještě nikdo nenabízel 🙂

Upravil/a: ReHu