Ahoj, narazil jsem na problém při zakládání firmy. Majitel bytu, kde bydlím, mi nechce podepsat souhlas s umístěním sídla firmy. Tvrdí, že by z toho mohl mít nějaké problémy nebo že by mu tam chodily kontroly. Snažil jsem se mu vysvětlit, že jde jen o administrativní adresu, ale moc ho to nepřesvědčilo. Teď nevím, jestli mám hledat jiný prostor jen kvůli sídlu. Přijde mi to trochu zbytečné, protože firmu budu stejně dělat hlavně online. Řešil někdo podobnou situaci?
| Zajímavá 0 před 28 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Zkušenosti ti k ničemu nebudou, právní rámec je dokonale prostý.
Podle ustanovení § 2,235 odst. 1 obč. zák. zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.
Podle ustanovení § 2,255 odst. 1 obč. zák. nájemce užívá byt řádně v souladu s nájemní smlouvou.
Podle ustanovení § 2,255 odst. 2 obč. zák. nezpůsobí-li to zvýšené zatížení pro byt nebo dům, může nájemce v bytě i pracovat nebo podnikat.
Podle ustanovení § 2,256 odst. 2 obč. zák. nájemce dodržuje po dobu nájmu pravidla obvyklá pro chování v domě a rozumné pokyny pronajímatele pro zachování náležitého pořádku obvyklého podle místních poměrů.
Podle ustanovení § 17 odst. 3 věty čtvrté živnostenského zákona je-li provozovna umístěna v bytě a není-li podnikatel vlastníkem tohoto bytu, může v něm provozovat živnost pouze se souhlasem vlastníka.
Ačkoli se může laicky jevit, že ustanovení § 2,255 odst. 2 obč. zák., které – za splnění zákonných podmínek – umožňuje nájemci v pronajatém bytu rovněž podnikat, je ustanovení nové, není tomu tak.
Ustanovení nové, co do legislativy, to je. Ale už mnohem dříve judikoval Nejvyšší soud, za jakých podmínek může nájemce v bytu podnikat.
Podmínky byly, prakticky, shodné, jako stanoví současná ustanovení občanského zákoníku, která jsem citoval výše. Neobtěžovat vlastníka, ani ostatní nájemce, nad přiměřenou míru (rozsudek sp. zn. 28Cdo 964/2008 z 15. května 2008).
Menší výkladový problém může způsobit samotné ustanovení § 2,255 odst. 2 obč. zák. Pojem zvýšené zatížení pro dům nebo byt je, totiž, pojem dosti vágní. Zvýšené oproti čemu – jiným bytům v domě? Domům v místě? Co když nejsou v místě jiné nájemní domy? Jak se to bude prokazovat. Formulace samotného ustanovení není příliš šťastná.
Ano, samotné ustanovení jistě, ano. Leč, právní předpisy nelze vykládat isolovaně.
Byt slouží především k bydlení (§ 2,235 odst. 1 obč. zák.). Proto má nájemce povinnost využívat byt řádně, a v souladu s nájemní smlouvou (§ 2,255 odst. 1 obč. zák.), což obnáší dodržování pravidel chování obvyklých v domě (§ 2,256 odst. 2 obč. zák.), to se týká i pokynů pronajímatele, vše pro zachování náležitého pořádku, který je obvyklý místním poměrům.
Bez významu není ani důvodová zpráva k ustanovení § 2,255 obč. zák., v níž se praví: «Zejména takové podnikání, které je ve své podstatě výkonem tzv. svobodného povolání nebo má jinak tvůrčí povahu (autoři, vynálezci apod.) nelze považovat v bytě (domě) za vyloučené. Opačně ovšem platí o provozu advokátní kanceláře, notářského úřadu, exekutorského úřadu apod.»
Summa summarum:
Pokud má podnikání v bytu sloužit jenom jako administrativní adresa pro eshop, takové podnikání nezatíží pronajímatele a ostatní nájemce víc, než samotné užívání bytu k obvyklému účelu v souladu s nájemní smlouvou: k bydlení.
Tyto skutečnosti je potřeba pronajímateli osvětlit, seznámit ho s právním rámcem a navrhnout mu, ku příkladu, dodatek k nájemní smlouvě, kde vysloví svůj souhlas s podnikáním a ty se, zároveň, v tom dodatku zavážeš, k jakému podnikání, a jakým způsobem, budeš byt používat. Že tam nebudou chodit klienti, zákazníci, atp., například.
Mezi svobodná povolání (výkonné umění) patří i prostituce. Asi si dokážeš představit, jak happy by byl pronajímatel a ostatní nájemci v domě, když by v bytě denně tři ťapiny obsloužily každá 5 – 6 kumšaftů, viď? Průchoďák, zvukový projevy, atp… 🤷♀️😂
No tak! 🙄 Tak se pronajímateli nediv. 🙄
Nechej vypracovat návrh smlouvy dobrým advokátem. Pozvi pronajímatel na kafíčko, tam ho seznam s právním rámcem, jak a v čem chceš podnikat a co to obnáší.
Pokud se s ním ani tak nedohodneš nezbude, než se obrátit na jeho obecný soud.
To znamená, nejprve mu všecko to, co jste spolu probrali na kafíčku, poslat poštou, na dodejku, atd. Vypracuje pan advokát Frankenstein, tomu věříš.
Když ani potom nebude adekvátně reagovat, musí advokát vypracovat a poslat žalobu. Soud pak rozhodne.
Jenže, právo je ultima ratio, měla by to bejt poslední možnost, když se opravdu nelze dohodnout. Protože to bude trvat, bude to něco stát a rozhodně to naruší vaše vztahy, tak nebo tak, ať chceš nebo nechceš. 🤷♀️
|
0
před 27 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Měl jsem úplně stejný problém s majitelem bytu. Taky se bál, že mu tam budou chodit kontroly nebo úřady. Nakonec jsem to vyřešil tak, že mám sídlo firmy na virtuální adrese a nemusím to s majitelem vůbec řešit. Používám na to mojesidlo.cz a zatím mi to funguje bez problémů. Mají tam i službu ListoBOX, což je box na dopisy, takže si poštu můžu vyzvednout kdykoliv během dne. Pro mě je to docela pohodlné řešení.
|
0
před 23 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Soudím, že filip2 se zde zbytečně rozepsal o záležitostech, které nemají pro tazatele valný význam. Rozhodující pro zápis sídla je totiž stanovisko rejstříkového soudu. Podle § 14 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících, platí, že (1) navrhovatel při návrhu na zápis doloží právní důvod užívání prostor, v nichž je umístěno sídlo osoby, jíž se zápis týká; to neplatí, je-li právní důvod zjistitelný z informačního systému veřejné správy nebo jeho části, která je veřejnou evidencí, rejstříkem nebo seznamem.
Dále platí, že (2) K doložení právního důvodu užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti nebo jednotky, kde jsou prostory umístěny, popřípadě prohlášení osoby oprávněné s nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem jinak nakládat, že s umístěním sídla osoby souhlasí. Prohlášení nesmí být starší než 3 měsíce a podpisy na něm musí být úředně ověřeny.
Z uvedeného plyne, že k zapsání sídla je nutný souhlas vlastníka/pronajímatele. Ten má ovšem plné právo souhlas udělit nebo neudělit. Možnost domáhat se nahrazení souhlasu pronajímatele soudním rozhodnutím je čistě teoretická – tazateli by nejspíše taková akce uškodila a nejspíš by mu byl ukončen nájem. Řešením může být virtuální sídlo – tuto možnost nabízejí různé subjekty po celé republice.