Má každý svoje místo?

sama sebe,jak jsem na rybách a rozčilujou mě vnoučata (samozřejmě ještě nemám,ale doufám že mít budu,už se těším)

Myslímsi,že k tomuto tématu mám kvalifikovaně co říci,protože tuto jednu ze svých posledních životních etap,právě prožívám.Ze všech nabízených možností,se mi jeví jako nejvíc pravděpodobné ty dvě poslední,kterou nabízí -dudu-:- nebo snad osobnosti se svými hlubokými prožitky a zkušenosti, kteří jsou často nuceni žít o samotě..... a :-Nejsou snad dnes, díky blbé náladě .......Já a troufám si tvrdit,že i převážná většina mé generace,jsme své rodiče a prarodiče nebrali jako přítěž.Milovali jsme je.
Dnešní mladí jsou částí naší politické garnitury /potažmo medii /přesvědčovaní o tom,že důchodci jsou ti největší užírači peněz ze státního rozpočtu.Tím odvádějí pozornost od skutečných užíračů,kterými jsou mnohdy sami.
Už někdo řekl,že úroveň společnosti se pozná podle toho,jak se postará o staré, nemocné a nemohoucí.
Jsem moc rád,že se /prozatím/do žádné z těchto skupin,nejsem nucen zařadit.

Vybaví se mi lidé kteří na tom nejsou finančně dobře.Nezazlívám jim jejich občasnou nerudnost protože mohou mít problémy se zdravím,finanční tísen a to se na člověku podepíše.

• vaši prarodiče v pohodě užívající penze někde v bytovce nebo na chalupě >> To spíše ano
• nerudní dědkové na vrátnici nebo báby uklízečky kdesi se smetákem >> Ani ne, důchodce moc v těchto pozicích nevídám
• omšelí jedinci rvoucí se o zlevněné zboží a pak o místo k sezení ve veřejné dopravě >> Toto bude asi nějaký blábol vzniklý na místě typu Facebook (nevím, hrdě se neúčastním). O takových lidech nevím.

Mí rodiče jsou skupinou seniorů,do které bych se ráda v budoucnu dostala.Blíží se jim pomalu osmdesátka a oba jsou velice vitální.Tančí lidové tance se kterými vystupují na různých společenských akcích.Na počítači si proti nim připadám jako neandrtalec a při pěší turistice jim mnohdy tak tak stačím.Bohužel,dneš­ní trend je zaměřen na mládí a krásu.Životní zkušenost je v pozadí.

V současné době nic poetického.Jen "nástroj"pro volby.

Mě moje babička,která se možná i podobá babičce Boženy Němcové.Nosí zástěru,šátek,vlasy do drdolu…Mluví kérkonošským nářečím a je milá a vstřícná ke každému.Za 85let už toho zažila opravdu hodně.Za války jí zemřel tatínek i tři sourozenci.Ko­munisti jí ani celé rodině nic nedarovali a děda byl zavřený.Přesto nikdy nenadává a každého omlouvá,že za nic nikdo nemůže.Je silně věřící…Chtěla bych mít takové stáří jako ona…

Vybaví se mi od každé V8mi jmenované kategorie někdo – aneb, i důchodci jsou jen lidé a lidé mají různé vrtochy. Znám roztomilé staříky a stařenky, kteří mají stále radost ze života.
Moje obě babičky (dědečky nepamatuju) užívaly penze, tehdy nikoliv velké, tak jak ji měly.
Nerudné báby a dědky, potkáte také kdekoliv, ale obávám se, že to není věkem, ale povahou. Ti lidé byli nejspíš nerudní už o dvacet třicet let dříve.
V každém větším obchodě najdete důchodce, kteří věří nízkým cenám a hlava nehlava nakupují podle akcí.
Znám a velice si vážím lidí, kteří to, co za těch 70, 80 a více let zažili, dokázali zpracovat do zkušeností, které dnes umí předávat, jako dokonalý klenot. Někteří mají i to štěstí, že se mají s kým podělit.

Důchodci, podle mne nejsou vysloveně diskriminovaní, ale lidé, kteří nezažili stáří, mají tendence jim závidět.

Je mi líto, ale odpovědi na tuto otázku se nezúčastním.Důvod je prostý, včera jsem to schytal, přestože skoro nikdo nepochopil smysl otázky. Můj názor si nechám tedy pro sebe, přestože z nabízených bych si vybral.

Uz za par me toto slovo nemine,duchodci budeme a budou vsichni.Ke stari od meho mladi nosim uctu.

omšelí jedinci rvoucí se o zlevněné zboží a pak o místo k sezení ve veřejné dopravě

moji prarodiče v pohodě užívající penze někde v bytovce nebo na chalupě.