ma cenu se vdavat?

Svatba je pro vošklivý lidi.

Třeba když se sejdou dva tak vošklivý lidi, že je nikdo nechce, tak se vezmou aby se mohli před ostatníma pochlubit kroužkem, kterej defakto říká: „Tak vidíte, nejsem zas tak hnusej/vodporná, někdo mě chtěl..někdo si mě vzal!“

Jeden takovej pár znám osobně. A nebo pak když je dítě na cestě, tak aby nebyla hanba. Jinak je to podle mýho v podstatě důkaz, že člověk v ten vztah nevěří. Že to prostě potřebuje mít hozený na papíře, aby si toho druhýho člověka pojistil, že mu jentak neuteče, protože by se musel lopotit několik let po soudech než by se to všechno dořešilo, a tak si řekne: „a kurva tak už to nějak dodrncáme“… a zůstane i tam kde se mu nijak zvlášť nelíbí.

To hromádka je mnohem zdravější, protože tam se ty dva lidi alespoň budou snažit pořád, aby ten druhej náhodou neztratil zájem…

pokud jsi si sebou jistá,že tvůj partner je tvůj vyvolený tak se vdávej

Takovouto věc si snad musí každý rozhodnout sám.

Promiňte, ale pokud se ptáte zrovna takto, tak bych Vám doporučila, abyste se nevdávala. Člověk to prostě musí cítit, že se chce vdát, mít zodpovědnost za rodinu, děti. „Cena“ je pro každého zcela odlišná. Buď to cítím, že chci a nebo ne. A pokud člověk nad svatbou přemýšlí, je lépe ji neuskutečnit a být jen spolu.

Pokud se s partnerem dlouho a dobře znáte, jste sžití, oba počítáte založit spolu rodinu a máte na to finanční prostředky, pak je to nejlepší způsob, jak vytvořit úřady uznávanou jednotku.

rozhodne.
je to záväzok, sľub tomu druhému „v dobrom i zlom, v zdraví i chorobe“ (z oboch strán, samozrejme.
Z manželstva sa neodchádza tak ľahko, ako z voľného zväzku (i keď nie vždy je prvé i druhé pravda).

Vydávať (ženiť) sa možno z lásky, natruc niekomu (nechápem), pre spoločenské postvaenie (teda z vypočítavosti), ale i z rozumu a ktovie prečo ešte.
Manželstvo je uznávaný rodinný stav, ktorý je vnímaný ako základná jednotlka ľudskej spoločnosti (i keď dnes už menej, mravy sú voľné).

O právno-ekonomických vzťahoch ani nehovorím.