" Lide , kteri si sve nejlepsi vino nechavaji pro lepsi prilezitost , jsou optimiste …

Termín „lepší příležitost“ nenáším!!! :)) Doma jsem vyrůstala v tom, že „tohle tričko doma netahej, to máš na lepší chození!“ :D
Když jsem někdy rozbila talíř z našeho „svátečního servisu“ , mamka chodila ještě týden smutná – takový krásný talířek, ach ta škoda!!!! :))
Aby se podobným nehodám předcházelo, vytahovali jsme naše sváteční nádobí jen jednou za rok – na Štědrý večer, případně ještě když přijela jednou za věčnost nějaká návštěva a my se chtěli blejsknout :) Myslím, že ten servis je součást mamčiny výbavy, kterou si pořizovala ještě za svobodna – a dodnes je SKORO KOMPLETNÍ ve sklepě, v nejvrchnější polici (aby se mu nááhodou něco nestalo).
Tak si říkám k čemu to nádobí mamce vlastně je… Napadá mě sice jeden výraz, ale to by asi admin zcenzuroval :)
Já mám názor, že prachy jsou od toho, aby se utrácely, oblečení aby se nosilo, věci, aby se používaly. Jen hlupák si všechno šetří na „lepší příležitost“ – ve své hlouposti totiž tu „lepší příležitost“ ani nebude schopný poznat, každý okamžik mu bude připadat pořád ještě příliš všední… A pak najednou už nebude KDO by tu sváteční košili oblíkl a KDO by se z toho svátečního talíře najedl.

Váížně si už nevzpomínám, kde jsem to našla, ale musela jsem si to tehdy zkopírovat a dodnes to mám uloženo v PC. Dovolím si přeposlat:

„Můj nejlepší přítel otevřel šuplík od komody své manželky a vyňal v hedvábném papíru zabalený balíček. Nebyl to jen tak obyčejný balíček, bylo v něm krásné dámské spodní prádlo. On ten balíček rozbalil a zadíval se na to hedvábí a ty jemné krajky: "To jsem jí koupil, když jsme byli spolu poprvé v New Yorku. To mohlo být asi tak před 8 nebo 9 roky. Nikdy si to neoblékla. Chtěla si to obléci při zvláštní příležitosti. A teď, myslím, že je ten pravý okamžik“.
Přiblížil se k posteli a položil to hedvábné prádélko k jiným věcem, které byly připraveny pro pohřební službu. Jeho žena totiž zemřela.
Pak se ke mě obrátil a řekl: „Neodkládej nikdy nic na zvláštní okamžik. Každý den, který žiješ je zvláštní okamžik.“ A já stále dodnes myslím na jeho slova. Přiznávám, že změnila můj život. "

A ještě k tomu pesimismu a optimismu a realismu… Miluju tohle moudro:

Pesimista vidí v tunelu tmu.
Optimista vidí na konci tunelu světlo.
Realista vidí světla vlaku.
A strojvůdce vidí tři debily na kolejích :D
Doplňuji:
Omlouvám se adminovi za toho deb.la ve vtipu – nedošlo mi to!!! Kopírovala jsem to z počítače a zapomněla vytečkovat. Jestli bude cenzura, nestačilo by jen umáznout jedno písmenko? Kaju se, MEA MAXIMA CULPA! :)

Upravil/a: barnajka

Jsem optimista.

Optimisté jsou lidé, kteří u načaté lahve svého nejlepšího vína konstatují, že láhev je ještě z poloviny plná, ti druzí naopak smutně poznamenají, že už je zase z poloviny prázdná.
Doplňuji:
Jako bývalý investiční poradce v podstatě musím být optimista.

Upravil/a: dudu

jako pesimista ho vypiju hned, ale to se ze mne potom stává mírnej optimista.

ještě že jsem si sám šéfem.

jsem optimista a nic neschovávám na lepší příležitost, žiji život tak abych nepromarnila žádnou chvíli , abych nemohla litovat .........